Zamyšlení

Dobrý Pastýř a my...

4. in Pascha

Sk 4, 5-12/ 1 J 3, 16-24/ J 10, 11-18

Už máme čtvrtou neděli velikonoční. Ta bývá vždycky zvláštní. Říká se jí Neděle Dobrého Pastýře, protože se při ní čte úryvek z J 10 (právě o Ježíši jako Dobrém Pastýři).

I když to tak nevypadá, pořád „zpracováváme“ velikonoční zvěst. Dnes sice nečteme o setkání učedníků se vzkříšeným Pánem, a přece tam to vzkříšení – zvěst o něm – přítomno je. Ježíš, o němž svědčí evangelia, je Ukřižovaný a Vzkříšený. Velikonoční události ho ukazují v plném světle. V něm poznáváme nejen, kdo to je. Ale taky, co znamená pro nás.

Velikonoční zvěst je prostičká. My ji potřebujeme přijmout rozumem, ale taky srdcem. Potřebujeme ji učinit středem svého života. To musíme dělat vytrvale, trpělivě – a denně. Protože s naším srdcem to bývá někdy hodně těžké.

Tak tedy Velikonoční zvěst zní: Ježíš byl vzkříšen. Není mrtvý. Žije. Nepatří minulosti, ale je přítomný dnes – tady. A patří mu budoucnost. Ano, on je budoucností našich osobních životů i celých dějin. Když se ptáme: „Jak to se mnou – s námi – dopadne?“ Můžeme odpovědět: „Jak to přesně bude probíhat nevíme, ale nakonec ho uvidíme a budeme s ním (Ježíšem) navždy – a bude nám dobře... Budeme vědět a cítit, že přesně pro toto jsme se narodili.“ Patřit Ježíši a znát ho je největší blaho člověka. Žádná nuda. Je to Život, celý život, plnost Života. Dobra, Pravda a Krásy. To zní tak abstraktně. Bude to krásné překvapení. K tomu jsme pozvaní a povolaní a k tomu směřujeme... třeba klopýtavě, nejistě, ale věříme-li, směřujeme k němu. Zkusme si představit tu krásu, až ho uvidíme. „Na co se nejvíc těšíte s Ježíšem...?“ (J. Eldredge)

Vzkříšený Ježíš žije navždy. Ne jako nějaká kuriozita. Všechno je to ve vztahu k nám lidem a světu. Vstal z mrtvých pro nás – kvůli nám. Dobrý Pastýř nemyslí na sebe, ale na ovečky a beránky. Ježíš nemyslí na sebe, ale na Otce a na nás. Kéž to Duch svatý nesmazatelně vepíše do našich srdcí!

Ježíš žije. Ten, o kterém čteme – dneska jako o dobrém Pastýři – tu je s námi. Přichází k nám. Sem mezi nás a chce vstoupit do našich srdcí. Chce s námi sdílet naše životy. Ke každému z nás má osobní vztah. Každého z nás dobře zná – a rozumí nám. Ví, čím jsme si prošli a procházíme. Zná naše naděje i strachy. Ví, s čím se kdo potýkáme, a chce to s námi nést.

Ale nejen to. On chce s námi také sdílet svůj život. Ano, svůj život s Otcem, vzkříšený, věčný, naplněný, dobrodružný, žádná nuda... prostě dokonalou plnost. Vzkříšený nám přináší právě tento svůj vzkříšený život. „Pojďte ho žít se mnou!“ Když jsme četli, že dobrý Pastýř dává život za ovce... a že Ježíš má moc svůj život dát a zase ho přijmout... lze to pochopit ve dvojím smyslu. Za prvé:dát život ve smyslu obětovat. Tedy umřít za druhé. Ale taky jako: dát život jako dar pro druhé, aby ho mohli žít i oni. jsme pozvaní ke stejnému životu jako má vzkříšený Pán. Toto jde nad naše chápání. A přece to myslí zcela vážně.

Pojďte žít se mnou, s Otcem... pojďte žít Život, který se nikdy nevyčerpá. Nikdy se jím člověk nepřesytí... stále výš a stále dál...“ Řekněme na to Kristu každý své ANO. Povězme o této možnosti i druhým lidem. Vzkříšení před námi otevírá úplně jiný, nový, nekonečný, krásný obzor naděje...den, po kterém už nikdy nepřijde žádná noc“.

Pane Ježíši, naplň naše srdce. Ujmi se našich myšlenek, vzpomínek, pocitů, nadějí i obav, naší nejistoty i našich zápasů. Pomoz nám, abychom začali „žít tento život tvůj“ (J. Eldredge).

design by exarion.cz | 2009