Zamyšlení

Z malinkých počátků...

11. během roku (B)

Ez 17, 22-24/ 2 K 5, 6-10.14-17/ Mk 4, 26-34

Z evangelia jsme dnes slyšeli 2 podobenství. Obě jsou o Božím království. To je Ježíšova dobrá zvěst: „Přichází Boží vláda! Vlády se ujme sám Bůh!

To je myšleno zcela vážně. Jak to působí na vás? Dovedete si to představit? Bůh bude vládnout. Nastolí spravedlnost a pokoj, obnoví svět i nás jednotlivě (naše životy i vztahy). Tuto perspektivu před námi Ježíš otevírá. To je evangelium. S tím ho Otec posílá mezi nás. Tomu máme věřit. Věříme mu opravdu? Věříme jeho evangeliu o Království, když na nás doléhají těžkosti a trápení? Právě v takových chvílích se ukazuje, co máme opravdu v srdci. Co máme v srdci?

Tyto veliké, krásné a slavné věci Božího kralování začínají mezi námi jako něco maličkého a neslavného. Dokonce jako něco úplně nejmenšího, do čeho by to nikdo neřekl. Ježíš činí a bude činit znamení, ale nevyžene ani Římany ani zkorumpované velekněze. Boží království začne Ježíšovým ukřižováním a vzkříšením. To vzkříšení neuvidí svět. Jen několik vyvolených svědků. Nic nebude vidět. Zůstane skryté uvnitř. Neuvidí ho oči, ale jen víra. A bude to pokračovat jako církev. Cosi tak lidského... a nedokonalého. Lidské zvěstování... evangelia. Mnohdy nedokonalé, nezáživné... nudné. (No, však to znáte! :-) Bude to vypadat, že svět se moc nezměnil... Nikdo by to z ubohých začátků neřekl. Bez víry se evangelium jeví jako absurdní nesmysl nebo jako sice hezká, avšak neskutečná pohádka. „Nechal jsem uschnout strom zelený a dal vypučet stromu suchému.“ Tak jsme to dnes slyšeli v první čtení z proroka Ezechiela. Bůh má rád takové věci. Překvapuje nás a chce, abychom mu prostě věřili.

Boží kralování jistě přijde a bude slavné.

Jistě přijde. Od Boha. Nebude to dílo lidí. Nemůžeme vytvořit či vybudovat Boží království. Naštěstí. To přijde čistě od Boha. My tomu nemůžeme zabránit. Naštěstí. Přijde jako přichází úroda a sklizeň.

Bude velké a slavné. Bůh může z maličkého semínka dát vyrůst obrovskému stromisku. Kdo by to byl řekl!? „Ale vždyť to znáte“, řekne Ježíš. „Znáte přece hořčičné semínko. (Jiné než jaké známe my. Menší.) Víte, jak je malinké. A víte, co z něho vyroste. Podobně a ještě víc dá Bůh z maličkých a neslavných začátků vzejít vládě, která skutečně obnoví celý svět. Nedejte se odradit malými začátky. Nebojte se. Důvěřujte Bohu a uvidíte Boha vládnout.

Minulou neděli byl v českém vydání Hesel následující citát (mně neznámého) J. Patersona Smytha: „Za tímto malým královstvím stojí celý duchovní vesmír.“ To je přesně ono. „Za tímto malým královstvím stojí celý duchovní vesmír.“ Tak. Ano. Tak.

Nebo mi to připomíná ubohou Aslanovu stáj v posledním díle Letopisů z Narnie, kdo to znáte. Vypadala jako obyčejná, „malá stáj s doškovou střechou asi tři a půl metru dlouhá a dva široká“ (Lewis, CS Letopisy Narnie VII. Poslední bitva Praha 1993, s. 121), ale kdo tam vešel, viděl, že vstoupil do jiného vesmíru a nechápal, co se děje. Ale bylo to krásné. Tak to je. Boží vláda začíná jako něco malinkého, nepatrného, ale pak... budeme žasnout. Amen.

design by exarion.cz | 2009