Zamyšlení

Koho poslouchá moře?

12. během roku B

Jb 38, 1-11/ 2 K 6, 1-13/ Mk 4, 35-41

Bouře na Genezaretském jezeře prý bývají prudké a zlé. Tato vypadá, že byla mimořádně silná. Ale nejhorší prý pro učedníky bylo to, že Ježíš spal (M. Máša). ON SPAL. NIC NEŘEKL. NIC NEUDĚLAL. Prostě spal. Jako by se nic mimořádného nedělo. Jak mohl? Neprožíváme někdy něco podobného? Jsme v nouzi a voláme Ježíše. Čekáme jeho pomoc. A NIC. Ticho. Jako by spal. Jako by tam ani nebyl. Nerozumíme tomu. Bolí nás to. Nezažili jste to nikdy?

„Mistře, tobě nevadí, že zahyneme?..." Mistře, tobě je jedno, že mám problém, nemoc, trápení...? V evangelním vyprávění ON VSTAL, UTIŠIL VÍTR I MOŘE...

A pak řekl: „PROČ JSTE TAK USTRAŠENÍ? JEŠTĚ NEMÁTE VÍRU?“ Ať procházíme čímkoli, hlavní je mít víru. To znamená DŮVĚŘOVAT – MÍT DŮVĚRU – V BOHA A JEHO SLOVO. Když on řekl: „Neopustím tě,“ tak to platí. Když on řekl: „Mé milosrdenství od tebe neodstoupí,“ tak to platí. Mít důvěru... Mít důvěru. To stačí. To nás pronese vším. Všimněte si druhého čtení z 2 K, čím vším prochází apoštol Pavel a jeho tým. Důvěřovat znamená spočinout v Bohu a v Ježíši. Klidně se ztišit. Ježíšův spánek za bouře nevyjadřuje lhostejnost, ale důvěru. Máme-li následovat Pána, máme se učit takové důvěře. Chce to čas a hodně trpělivosti – a hlavně co nejčastější rozhovor s Ježíšem. Tu důvěru nevykřešeme ze sebe. Můžeme ji přijmout jen jako dar od něj – když o něj budeme stát a prosit.

KDYŽ HO MOŘE POSLECHLO, LIDÉ ŽASLI A PTALI SE: „KDO TO JEN JE?“ Otázky jsou důležité. Tato obzvlášť. „Kdo jsi, Ježíši?“ V 1. čtení z Jóba jsme slyšeli, jak Bůh říká moři: „Až sem smíš přijít, ale ne dál; zde se složí tvé nespoutané vlnobití!“ To je odpověď. Nespoutaný živel, který fascinuje a současně nahání hrůzu, poslouchá Boha jako věrný sluha. V Ježíši se projevuje božská moc. V Ježíši je mezi námi sám Bůh. Jeho lidství, které sdílí s námi, nás dovede k božské slávě.

Je důležité, abychom v různých životních etapách cítili takovou bázeň jako ti lidé na lodi a ze srdce si kladli otázku: „Kdo to jen je? Kdo jsi, Ježíši?“ - On se nám dá poznat. My víme, kým on je, ale hlavou. Potřebujeme to taky zakusit. Kdo se ho z hlouby srdce takhle ptá, pozná ho taky v hloubce srdce. Teorie se stane praxí, ŽIVOTEM.

design by exarion.cz | 2009