Zamyšlení

Přijmout povolání a zmocnění

15. neděle během roku B

Am 7, 7-15/ Ef 1, 3-14/ Mk 6, 7-13. (14-29)

Z listu Efezským jsme dnes slyšeli krásný chvalozpěv o to, co všechno Bůh daroval svým vyvoleným a k čemu je povolal. „V Kristu nás obdařil vším požehnáním nebeských darů... již před stvořením světa nás vyvolil, abychom byli svatí... ve své lásce nás předem určil, abychom byli přijati za syny...“ atd. atd. Vraťte se k tomu doma a čtěte si to. Důležité je uvědomit si, že toto „MY“ a „NÁS“ nezahrnuje jen apoštola Pavla s jeho spolupracovníky a křesťany v Efezu, ale taky nás. Platí to i o nás v tomto našem kuřimském hloučku. Platí to pro každého z vás. Bůh nás nesmírně obdaroval prostřednictvím Krista. Povolal nás a volá nás k velmi slavným věcem. Ne, abychom se naparovali a vyvyšovali. To je jasné. Ale abychom si uvědomili, že nejsme takoví chudáci a nejsme tak bezvýznamní. Bůh s námi počítá ve svém díle, v němž nejde o nic menšího než o obnovu světa. Toto vědomí nás má vést k zodpovědnosti, abychom odpovídali na Boží lásku, abychom žili v souladu s tak velkým posláním. O tom máme přemýšlet a taky mluvit s Bohem. Ale nejdřív potřebujeme uvědomit si, že se nás to týká. Že jsme osloveni my. Že nám Bůh říká „ty“ a „vy“. Netvařme se, že se nás to netýká. Taková bývá přirozená reakce. Člověk má rád své pohodlí a svůj klid a Boží povolání – pokud přijde – tak zavání spíš problémy a těžkostmi. To jsme dnes například slyšeli v prvním čtení o tom, jak Ámosa vyhodili ze svatyně v Bét-Elu za pobuřující řeči. A on říká: „Ale já nemůžu jinak. Nevymyslel jsem si, že budu prorokem, ale Bůh zavolal od dobytka a sykomor.“ (Sykomora neboli moruše fíková je moc užitečný strom pěstovaný pro dřevo i plody od nejstarších dob.) A když Bůh volá, nelze jinak. Přesto... přijměme Boží volání. Pozitiva převáží všechny problémy.

Teď k evangeliu:

a) Ježíš posílá a zmocňuje své učedníky kázat, vymítat zlé duchy a uzdravovat nemocné. My žijeme v jiné době a jiných podmínkách. Přesto se toto poslání a zmocnění týká i nás. Všichni křesťané jsou poslaní a zmocnění Božím Duchem dosvědčovat evangelium, vymítat zlé duchy a uzdravovat nemocné. Aby lidé poznali, že Bůh je, že je silnější než zlo a že chce osvobodit a dát nový život a novou naději všem lidem.

Posílá je po dvou. To je důležité. Ne jako sólisty, ale jako společenství. Aby spolu, svorně, v lásce a vzájemné podpoře konali toto poslání. Síla evangelia se projevuje ve vztazích – v lásce.

Slyšeli jsme, že oni tenkrát šli a jednali podle Ježíšových instrukcí – a jejich služba nesla ovoce.

Co my dnes? Půjdeme taky?

design by exarion.cz | 2009