Zamyšlení

Zacheus a kostel...

4/10/2015 (27. během roku B)

Ze společných textů o posvěcení kostela

Lv 26, 11-13/ Ef 2, 19-22/ L 19, 1-10

Děkujeme dnes za zdárnou rekonstrukci našeho kostela. Tomu jsou uzpůsobena i biblická čtení. Všechna se dotýkají tématu „chrám“, „kostel“.

Z pohledu Bible - zvláště Nového zákona - to s „kostelem“ zdaleka není tak jednoduché.

Chrámem totiž není stavba, nýbrž osoba. Kristus a jeho lidé. Tedy církev. „Jste stavbou... jste společně budováni v duchovní příbytek Boží...“, slyšeli jsme ve čtení z Listu Efezským. My jsme chrámem. V nás a mezi námi chce Bůh přebývat a působit. V nás a mezi námi a skrze nás chce být Bůh oslavován – ukazovat, že je skutečný, že je dobrý... Tím máme být.

Co potom kostel? Je znamením. Ve středověku se říkalo „Ecclesia materialis significat ecclesiam spiritualem.“ Tedy: „Hmotný kostel znamená duchovní církev“. Kostel jako jedna zvláštní stavba (a je úplně jedno jestli má věž anebo navenek vypadá jako „obyčejný dům“) mezi jinými domy, říká tak, jak umí: „Neviditelný, svatý a milující Bůh chce přebývat s vámi lidmi v tomto světě a taky přebývá. Žijte svůj život s Bohem – v lásce Boží. Pusťte Boha mezi sebe.“ O tom bylo dnešní evangelium. Byl jeden člověk jménem Zacheus. Totálně zkorumpovaný. Všichni jím pohrdali. Zatoužil spatřit Ježíše, když už ten jde kolem. Tak moc ho chtěl vidět, že kvůli němu vylezl i na strom. Chtěl ho vidět. Zřejmě nic víc nečekal. Jak byl překvapený, když ho Ježíš oslovil: „Zachee, pojď rychle dolů. Dnes musím zůstat ve tvém domě.“ Ještě víc než Zacheus chtěl vidět Ježíše, toužil Ježíš vstoupit do Zacheova domu. Jaké příjemné překvapení pro Zachea a jaké zděšení pro město! „On je hostem u hříšného člověka, hrůza!“ Ale Ježíš přišel právě pro hříšníky. Ježíš touží vstoupit do života každého člověka, aby přinesl nový život.

Zacheus Krista do svého domu přijal. Přijměme ho i my!

Máme opravený kostel. Díky Bohu a díky všem, kdo se na tom podíleli. Kéž je tento kostel schovaný mezi domy znamením Božího přebývání mezi lidmi! Ještě víc: Kéž je znamením toho, jak moc Bůh chce s lidmi přebývat. S námi, kdo se shromažďujeme, ale i s ostatními – se všemi. Boží láska je mnohem větší než si myslíme a představujeme.

design by exarion.cz | 2009