Zamyšlení

Skutečná MOC...

Ježíše Krista Krále

(34. během roku B)

Da 7, 9-10.13-14/ Zj 1,4b-8/ J 18, 33-37

Zastavme se u prvního čtení. Zkusme si to představit. Jaká sláva a vážnost! Trůn. Desetitisíce desetitisíců nebeských bytostí. Věkovitý (dosl. „Starý dnů“). Nevýslovná běloba. A pak řeka světla. To musí být krása! Řeka světla. A pak s oblaky přichází Kdosi. Jakoby Syn člověka. Člověk a přitom nebeská bytost. Jemu Věkovitý svěřuje věčnou vládu nad světem. Pak už se nebudou o vládu rvát žádné dravé šelmy. Syn člověka bude dokonale vládnout. - To jsme nahlédli do nebe. Taky do konečné budoucnosti světa. -

A teď střih. Jsme na Zemi v paláci Pontského Piláta. Pilát vyslýchá zatčeného Ježíše: „Jsi Král židů?“ - Podívejme se na tohoto Ježíše. Je ponížený. A bude ještě víc. Zatím ho nebičovali. Žádné desetitisíce desetitisíců nebeských bytostí. Žádná oslnivá běloba. A řeka světla? Kdepak ta! A přece je to on. Stejný Syn člověka. Vládce a Soudce světa. Je to on. Nikdo jiný.

Co se děje? Co to znamená? - On nebeský Syn člověka se dobrovolně vydává do rukou lidí. Dobrovolně a s láskou. Toto nás bude pořád udivovat a překvapovat. Pořád se to budeme snažit pochopit. A pořád nám to bude unikat. Zůstane to pro nás tajemstvím. Krásným tajemstvím.

Právě v tom, že dobrovolně, svobodně a s láskou vydává do našich nečistých rukou, je on Králem. Dokonale jiným králem. Tak vydává svědectví Pravdě. Nikdo a nic mu nemůže zabránit milovat nás. Nikdo a nic mu v tom nemůže zabránit. Jeho moc je mocí Pravdy a Lásky.

Člověku se to bude zpočátku (možná dost dlouho) jevit jako slabost - jako opak moci. Možná tím někdo pohrdne (srov. pohrdání „pravdoláskaři“ ze strany některých mocných a jejich adorátorů). Možná právě v tomto pohrdání mocí pravdy a lásky spočívá soud. Ale kdo touto zvláštností nepohrdne, nakonec pochopí:Toto je skutečný král. Tady je skutečná moc a sláva... a krása.“ Takový člověk pak uvidí řeku světla a desetitisíce desetitisíců bytostí a oslnivou nebeskou bělobu... a spoustu dalších „věcí“. Ale o to tolik nejde. Hlavní je Ježíš. Hlavní je být s ním.

Kdo chce být s Ježíšem ve slávě, musí začít tím, že bude s Ježíšem před Pilátem a pod křížem. Chceme-li být s Králem, máme se už v tomto světě a životě sklánět pod jeho moc, pod moc Pravdy a Lásky. Pro nás to jsou často takové slogany. „Láska.“ „Pravda.“ „Oběť.“ „Obětující se láska.“ Jsou pravdivé. Mají svůj obsah. Chtějí nás vést. Ale my se potřebujeme dostat k jejich obsahu. Potřebujeme je zažít. Přijmout, kam nás vedou. Podobá se to postoji, s nímž Ježíš šel na kříž. Znamená to přijímat situace, kdy máme opouštět sebe, ztrácet se a menšit...

Kriste, veď nás a posiluj na těžké cestě, abychom došli do cíle, viděli tě a vešli do tvé radosti.

design by exarion.cz | 2009