Zamyšlení

Epifánie - slavnost pohanů a světla

Zjevení Páně

Iz 60, 1-6/ Ef 3, 1-12/ Mt 2, 1-12

Poselstvím slavnosti Zjevení Páně je:Bůh zjevil slávu svého vtěleného Syna národům (=pohanům).“

Mágové od Východu reprezentují prvotinu pohanského světa, který uvěří v Boha Abrahamova, Izákova a Jákobova, Otce Ježíše Nazaretského.

Od základního poselství se odvíjejí 2 hlavní motivy biblických čtení pro tuto slavnost.

a) univerzalita (katolicita) Božích plánů. V tomto Ježíšovi, Židu narozenému uprostřed Izraele, nastává překonání rozdělení lidstva na Židy a góje (=židovský výraz pro pohanstvo). Skrze Izrael dostávají požehnání ostatní národy. Tak jak na počátku Bůh řekl Abramovi: „V tobě dojdou požehnání všechny čeledi země.“ Boží spása v Kristu chce oslovit všechny lidi. Narodil se skutečně pro všechny.

b) božské světlo. Světlo je prastarý a univerzální symbol. Světlo je dobré, krásné a toužebné. Každý tomu rozumí. Ve čtení z Izajáše je zaslíbeno Boží světlo pokořenému Jeruzalému. Toto světlo učiní Jeruzalém vyhledávaným místem nejen Izraele, ale i národů. Budou přicházet, aby se tam poklonili Hospodinu.

Jako křesťané vyznáváme, že toto se naplňuje v Ježíši. On je světlem Izraele a celého světa. Nikoli světlem fyzickým, nýbrž vnitřním. Světlem duší a srdcí. Toto světlo člověk „nějak vidí v sobě“, když se setká s tím, kdo v sobě nese Boží tajemství. Mohli bychom to nazývat „Přítomnost tajemství“. V této Přítomnosti se v člověku probouzí cosi dobrého, co tak těžko pojmenováváme, ale bez čeho nemůžeme být... Pořádný život, který nespočívá ve vnějšku, ale vevnitř. Nová výška a hloubka...“

Jako lidé žijeme ve tmě a mlze, ale toužíme po tomto světle a doufáme v konečné „prosvětlení naší existence“ (Gabriel Marcel). V člověku Ježíši, když se s ním setkáváme, svítí toto světlo do našich srdcí. Začínáme žít v novém nasvětlení a jednou nebude jiné světlo než toto.

Nechť svítí světlo Kristovo v našich srdcích a nechť ho poznávají všichni lidé!

design by exarion.cz | 2009