Zamyšlení

Pod nebem otevřeným...

Křest Páně

Iz 43, 1-7/ Sk 8, 14-17/ L 3,16-17.21-22

Slavíme Ježíšův křest. Čteme o něm z Písma. Co z toho čtení slyšíme pro sebe a pro svět? Potřebujeme pozorně a dlouho naslouchat. Co slyšíme a jak se nám to spojuje dohromady?

Ježíš je skutečně s námi. Tak je s námi i Bůh. Ve všem, co prožíváme. V radostech i bolestech. Ve všem. Od Ježíšova narození – a v jeho křtu se to znovu potvrdilo - nebe nad námi je otevřené (ř. aneóchthénai od anoigó). Duch svatý se nejen dotýká našich srdcí, ale chce do nich vstoupit a přebývat v nich. Abychom v sobě věděli, že to nejsou jen krásná slova, nýbrž skutečnost. S námi Bůh – ve všem. Skutečně.

To je naše naděje. Nestojí na viditelných skutečnostech tohoto světa. Svůj základ má v nebi. V Bohu a v jeho rozhodnutí spasit svůj lid. To jsme slyšeli ve čtení z Izajáše. On často pro tyto skutečnosti používá výrazu „potěšit“, „utěšit“. Bůh potěšuje svůj lid. A my do toho taky patříme. Naše naděje je pevně zakotvena v nebi. Nebe nad námi je od Ježíšova narození – a znovu se to potvrdilo při jeho křtu – otevřené. Už nyní „máme“ společenství s Bohem. To dává nový život. A to je teprve začátek... Čím začneme my? Tím, že uvěříme, že to tak je. Tím, že dovolíme Duchu svatému, aby nás zevnitř obnovoval. Tím, že se budeme učit s tímto Duchem „spolupracovat“.

Ježíši, sdílíš s námi všechno. Neseš s námi naše radosti i naše břemena. Pomáhej nám, abychom jako ty důvěřovali Bohu ve všem.

design by exarion.cz | 2009