Zamyšlení

Světla PROMĚNĚNÍ

(Poslední po Zjevení Páně)

Ex 34, 29-35/ 2 K 3, 12-4, 2/ L 9, 28-36

Tři učedníci uviděli Ježíše ve slávě s Mojžíšem a Elijášem. „Ve slávě“ znamená v nadpřirozeném (=našim očím neviditelném) světle Boží přítomnosti. Stručně řečeno: „Uviděli ho v Bohu“. A byl to pro ně velmi silný zážitek.

Co to znamená? Co z toho plyne pro nás? Zamyslíme se nad tím.

Na malou chvíli VIDĚLI, kým Ježíš doopravdy JE. Ale on byl takový pořád. Jde tu právě o spojení VIDĚT a BÝT. My jsme logicky upnuti na „to, co je vidět“. Co vidíme, to pro nás je. Co není vidět, jako by ani nebylo. Tady potřebujeme „přepnout“. „Viditelné je dočasné. Neviditelné je věčné,“ (2 K 4, 18). Důležitější je „to, co je“ nebo „ten, kdo je“, i když ho (zatím) nevidíme.

Třem apoštolům bylo dáno na malou chvíli spatřit, že Ježíš JE Syn Boží. Ježíš JE Pán. Ježíš JE tím, o kom mluví Mojžíš se svým Zákonem i všichni Proroci. Celé Písmo, celý Starý zákon svědčí o Ježíši. V něm se Bůh pro nás stal slabým a zranitelným člověkem jako jsme my. Pro nás přijal i smrt na kříži. A v tom všem - právě v tom všem - JE nejvyšším Pánem. Pánem úplně jiným než jsme zvyklí ve světě. JE nejvyšším Pánem. JE Božím Synem, i když to naše oči nevidí. Ježíš JE s námi. Neopouští nás. I když my z toho nic nevidíme ani necítíme. On JE s námi. Jemu máme věřit, jím se nechat vést - po jeho podivuhodných cestách - a jeho poslouchat.

Tento Ježíš plný slávy JE s námi, i když ho nevidíme.

A ještě víc: JSME v jeho neviditelném, nadpřirozeném světle. JSME ve světle. I když ho nevidíme. Ono nás prozařuje. A my, aniž si to uvědomujeme, odrážíme ve svých srdcích toto jeho světlo. On JE světlo světa. My v něm se taky stáváme světlem světa. Jeho Duch nás proměňuje a my se dokonce stáváme jeho obrazem.

Proč si to připomínáme právě dnes? Ve středu začneme předvelikonoční půst. Vydáme se na „cestu ke kořenům“. Budeme konfrontováni se svou slabostí, hříchem a smrtí, abychom pak mohli prožít radost a naději vzkříšení. Vezmeme-li tuto výzvu vážně, nebude to lehká cesta. Připomínáme si Pánovu slávu, abychom vytrvali, nenechali se odradit, nebáli se... nakonec uviděli Pána ve slávě - i sebe ve slávě - té Pánově, kam nás on chce uvést.

Kéž Kristovo světlo svítí do temnoty našich srdcí!

Kéž nás toto „vlídné světlo“ (J. H. Newman) vede až do cíle!

design by exarion.cz | 2009