Zamyšlení

Otec a dva synové...

4. postní C

Joz 5, 9-12/ 2 K 5, 16-21/ L 15, 1-3. 11b-32

Dnes tu máme otce a dva jeho syny. Tedy bratry. Je zvykem nazývat tento příběh „podobenství o marnotratném synu “. Zajímavá charakteristika: „marnotratný“, že? Ale ten příběh je o obou bratrech. Ten starší je takový „ten hodný“. Neodešel. Pomáhal otci. Nedělal hlouposti. To je dobře. Žádná ironie. Dělal to dobře. A přece – nebyl spokojený. A přece – ani z něho si nelze brát příklad.

Který z těch dvou je vám bližší? Komu ten mladší - zlobivější? A komu ten starší – hodnější?

Který na tom byl opravdu hůř? Co myslíte?

O těch bratrech potřebujeme hodně přemýšlet. To jsme my.

Hlavní postavou je otec. Proto někteří říkají, že by se to mělo spíš jmenovat „podobenství o milosrdném Otci“. Otec. Je jasné, koho tím Ježíš myslí. Otec, Abba, Ježíšovo vše, jeho síla i moc a radost; no, jeho vše. Tohoto Otce chce Ježíš lidem vylíčit, podělit se o něj. Chcete vědět, jaký je Bůh? Tady to máte. Ježíš ho dobře zná. Takový je Bůh.

Jaké to asi bude, až se s ním setkáme tváří v tvář? Nedovedeme si to představit. Jak bychom mohli?! Smíme doufat, že nám poběží naproti. Bude se radovat tak, že nás jeho radost úplně pohltí. Bude se radovat a tuto radost sdílet a bude slavnost.

To je Otec. - Přijme ztroskotavšího marnotratníka. Ale taky vyjde ven, aby získal to druhého, naštvaného.Synu – dcero, pojď taky na mou slavnost. Pojď se radovat se mnou. Přestaň trucovat!

Otcova dobrota přesahuje míry. Vždycky bude překvapovat. A taky provokovat a popouzet. A vždycky se najdou tací, kterým bude připadat „nevýchovná“. „Tak Bůh po nás chce, abychom byli hodní, a pak běží naproti opilci a ztroskotanci, jaká to je spravedlnost!

Kdo z nás může porozumět Otcově lásce? Minule jsem říkal, že pokání začíná... čímpak? Odmítnutím „obrazu Boha“, který se nám snaží vnutit ďábel, a přijmout ten, který nám nabízí Ježíš. Bůh je dobrý. Lepší než všechny naše představy. Bůh je láska. Ale žádná limonádovo-cukrátková ani sentimentální. Je silnější než vichr, oheň a moře. Je to síla budící respekt. Nechme se Otcem milovat! Dovolme mu to! Vyjděme mu naproti! Pusťme ho do svých životů! Nebojme se! Nechme se jím milovat! To je taky pokání. V důvěře se obrátit k Otci.

design by exarion.cz | 2009