Zamyšlení

Východisko z bezvýchodností

(Vigilie Vzkříšení; Bílá sobota v noci)

Gn 1, 1-2, 4a/ Gn 22, 1-18/ Ex 14, 10-31/ Iz 55, 1-11/ Ez 36, 24-28/ Sof 3, 14-20/ Ř 6, 3-11/ L 24, 1-12

Tuto velkou noc si připomínáme Boží spásné skutky. Aspoň ty „hlavní“: stvoření, obětování Izáka, projití Rákosovým mořem, zaslíbení zajatému Božímu lidu, křest jako ponoření do Kristovy smrti a nakonec prázdný hrob se všemi těmi zmatky žen a učedníků. Všechno se to odehrává na rozhraní: bytí - nebytí, světla - tmy, života - smrti. Na rozhraní zřetelně vidíme kontrasty, ale taky si uvědomujeme nebezpečí. Stačí maličko – a hrůza. Bůh vede svůj lid po nebezpečných cestách. Tehdy i dnes. I my se pohybujeme na rozhraní. Kolik špatných zpráv jsme v poslední době slyšeli? Někdo umřel. Někomu sdělili hroznou diagnózu. Kolik strachu a starostí na nás doléhá? Někdy to člověka tak převálcuje, že úplně zapomene na to dobré. Bible nám to dobré připomíná: „Nebojte se a doufejte. Vaše cesta není jednoduchá a nebude, ale Bůh vás provede – a ochrání. Dá věcem dobrý konec. Bůh završí své dílo. Vyvede vás do světla, do života, do vzkříšení. Nebojte se rozhraní. Nebojte se stínu a propastí. Důvěřujte Bohu. On vzkřísil Krista. Vzkřísí i nás. “Možná se teď cítíte ve tmě. Možná vaše srdce nevidí světlo. A přece tu světlo je. „Světlo Kristovo!“ Tím jsme začínali tuto bohoslužbu. To nebyla jen ozdoba pěkného obřadu s velikonoční svící. Tím už začalo naše velikonoční kázání. Svítí nám světlo vzkříšení. Tím je naše situace nová. Ať se s námi děje cokoliv, svítí nám světlo vzkříšení. Bůh před námi otevírá východisko z bezvýchodných situací. Můžeme si říkat: „Jak by se to mohlo stát? Já žádné východisko nevidím.“ - Abraham taky neviděl, když měl jít obětovat Izáka. Důvěřoval Bohu, že Bůh to udělá způsobem, který zná jen on. Izraelci na břehu moře taky neviděli cestu ven. Zdálo se, že všechny cesty skončily. Byli na tom tak zle, že ani neměli sílu důvěřovat. Ale Bůh jim přece otevřel východisko. Nevíme, jakým způsobem to Bůh udělá v našem případě, ale on to udělá. To smíme doufat. Tomuto Bohu patříme a k němu se smíme a máme přimknout v této veliké noci - a po celý zbytek našeho života.

design by exarion.cz | 2009