Zamyšlení

SLOVO blízké, dostupné a srozumitelné

15. během roku C

Dt 30, 9-14/ Ko 1, 1-14/ L 10, 25-37

Boží Slovo (= to, co Bůh po nás chce a s námi zamýšlí) je blízké, dostupné a srozumitelné. Není to žádný tajemný hlas pro pár zasvěcenců. Nemusíme se za ním „drápat“ do nebe ani podstoupit náročnou cestu přes moře na druhý konec světa. To Slovo je tady. Dokonce v našem srdci. V podobě, které jsme schopni porozumět.

Budeš poslouchat Hospodina, dbát na jeho přikázání a nařízení, navrátíš se k němu celým srdcem a celou duší...

Pro lepší porozumění prvního čtení bude dobré připojit souvislost. Bůh skrze Mojžíše připomíná svému lidu Učení (Tóru). Je to cesta. Bůh ji nikomu nenutí. Proto se Izraeli i církvi Kristově může stát, že tuto cestu opustí. Co se pak stane? Ztratí život a bude živořit v zajetí... a bude to horší a horší. Ale i tehdy se může rozpomenout a vrátit se. I z nejhoršího zajetí zná Bůh cestu ven. Právě to je smyslem dnešního čtení. Proto je tam řečeno: „..navrátíš-li se k Hospodinu, svému Bohu, celým svým srdcem a celou svou duší.“ Smíš se vrátit. Toto Slovo obsahuje naději. Smíš se vrátit a Bůh na takový obrat odpoví.

Boží Slovo (Mluvení) není nic složitého („žádná věda“). Bůh nás miluje. My máme milovat Boha. Čerpat sílu z toho, co Bůh udělal, a na Jeho lásku odpovídat, jak umíme.Co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?“ - „Co mám dělat, abych se dostal do nebe?“ - Proč se ptáš. Vždyť to už znáš. „Budeš milovat Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou silou. A budeš milovat svého bližního. Je jako ty,“ (dle překladu Buber-Rosenzweig).

Prosté a jasné. My lidé tuto jednoduchost těžko neseme a tak si ji rádi komplikujeme. Co je to milovat? A kdo je můj bližní? A jak milovat toho, kdo mi ublížil? A šlo by pokračovat hodně dlouho. Můžeme se ptát. Je to užitečné. „Otázky jsou přestupní stanice k poznání,“ (snad Rabbi Löw). Je užitečné a dobré se ptát, ale nemusí to být vždycky. Rozhodující bude motivace. Proč se ptáme? Protože chci dělat, co přikazuje Bůh anebo proto, abych si hledal důvody pro to, abych to nakonec dělat nemusel. „S tou láskou to není tak jednoduché. Co když si to někdo špatně vyloží? Co když mou dobrotu někdo zneužije?“ atd. atd.

Ptáme se my? Proč se ptáme? Jako ten farizeus? Ježíš nás vede, abychom dělali, co chce Bůh. Nic složitého a už vůbec ne záludného. Činit vůli Boží. Ptáme se: „Ale jak ji poznáme?“ Neznáme detaily, ale začátek ano. Tím máme začít. Milovat Boha a bližního a být milosrdní. Ostatní nám bude postupně odhaleno. „Kdo chce Boží vůli činit, ten ji taky pozná,“ (M. Basilea Schlink).

Ježíš učí milosrdenství. Abychom měli účinný soucit s člověkem v jeho nouzi. Milosrdenství je cestou Boží. Na ní člověk tolik nezabloudí. Milosrdenství a láska jsou také nejvnitřnějším smyslem Božího slova. Nelze však o milosrdenství a lásce jen mluvit a přemýšlet. Musíme je konat. Ježíšova odpověď farizeovi také končí výzvou. Vztáhněme ji i na sebe: „Jdi a jednej také tak!Amen.

design by exarion.cz | 2009