Zamyšlení

Věřit jako Abrahám...

19. během roku C

Gn 15, 1-6/ Žd 11, 1-3. 8-16/ L 12, 32-40 (41-48)

Dnešnímu úseku evangelia předchází slovo týkající se starostí o majetek a zabezpečení. Pak následuje: „Neboj se, malé stádce, neboť Otci se zalíbilo dát vám království.“ Malé stádce znamená chudé, nezabezpečené, znevýhodněné. Označuje učedníky (=církev) tenkrát i dnes. Označuje pochopitelně i nás. Otci se líbí dát vám království. Moc toho nemáte, ale netrapte se tím. Důležité je jediné: Jaké záměry má s vámi Bůh. A to jsou ty nejlepší. Budete v Božím království. Otec chce, abyste tam byli. Cesta tam je náročná, ale nebojte. Když Otec chce, tak tam budete. V Božím království. To znamená s Bohem; v Jeho blízkosti; u pramene věčného života. To je život naplněný, dokonalý, celistvý, radostný. Sv. Pavel píše v Listu Římanům (14, 7), že Boží království spočívá „ve spravedlnosti, pokoji a radosti z Ducha svatého. Tak toto Království máme výslovně přislíbeno. Přislíbeno. Božím výrokem potvrzeno.

Podobně jako Abramovi. Po léta slyší Abram o svých potomcích. Že jich bude nepočítaně. Že v nich dojde požehnání celé lidstvo. Že obdrží zemi Kenaán. Jsou to nádherné „věci“. Krásně se poslouchají. Jen Abram je bezdětný a starý. Stejně jako jeho krásná manželka Saraj. Jak zoufalá situace! A jak v ní všechna ta zaslíbení znějí absurdně! Všechno v jeho životě svědčí proti této možnosti. Kromě Boha. Lze v takové situaci všechno „vsadit na Boha“? Abram to udělal. Nevíme, jak. Něco se v něm stalo, když ho Bůh v noci vyvedl ze stanu pod hvězdnaté nebe. „I uvěřil Abram Bohu a on mu to započítal za spravedlnost.Bůh to přijal. Toto stačí. Bohu se líbí, když mu věříme navzdory okolnostem. To stačí. Nebývá to lehké věřit Bohu navzdory okolnostem. Ale stává se to. Boží slovo a Boží duch to působí, způsobem, který zná jen on sám. My pro to můžeme udělat jen jediné. Učit se otevřenosti vůči Bohu a zůstávat v ní. Přijmout poslání učedníků. Tedy těch, co se učí u Krista a poslouchají ho. K učednictví patří také neodmítnout Boží zaslíbení, i když s tím třeba člověk po léta vnitřně zápasí. Jako Abram. Život Abrama-Abrahama je velkou školou víry pro Kristovu církev (viz dnešní druhé čtení z Listu Židům).

Ale zpět k Ježíšovu slovu. On říká: „Jste chudí. Máte nepatrný vliv. Ano, ale to není rozhodující. Rozhodující je, co s vámi zamýšlí Otec. Dostanete Boží království.“ Dostaneme Boží království. A vtom je všechno, co si lze představit a taky mnohem, mnohem víc.

Dostanete Boží království. Skoro nic tomu nenasvědčuje. Jen Ježíšovo slovo. Uvěříme mu? Navzdory všemu ostatnímu? „Vsadíme na ně všechno“?

design by exarion.cz | 2009