Zamyšlení

Dnes musím zůstat u tebe...

31. během roku C

Iz 1, 10-18/ 2 Te 1, 1-4.11-12/ L 19, 1-10

Syn člověka přišel, aby hledal a spasil, co zahynulo. Nádhera! Ovšem pro tehdejší posluchače to mohlo být dost překvapivé. Mělo se za to, že Syn člověka – Nebeský Boží člověk – bude na konci soudit všechny národy. Zkuste si vybavit velkolepou fresku Posledního soudu od Michelangela v Sixtinské kapli. Tam máte Syna člověka v jeho hrozivém majestátu.

Ale tady nyní přišel, aby hledal a spasil hříšníky. Ty, co odmítají Boží řády a Boha vůbec. Hledá je. Namáhá se pro ně. Riskuje pro ně. To je Ježíš. To je Bůh. Svatý, plný moci. Nepředstavitelný ve své velikosti.

Celý vesmír (a dneska už začínáme tušit, jak je obrovský - viz Hubbleho ultra hluboké pole). Celý obrovský vesmír je před ním jako zrníčko prachu na vahách anebo jako malinká kapička rosy někde na trávě (Mdr 11, 22). Kdo si všímá zrníčka prachu nebo kapky rosy? Tento mocný Bůh hledá člověka. Každého jednotlivce. O každého z nás nevýslovně stojí. Ježíš to ukázal na Zacheovi, ale platí to každému z nás. Jako je Bůh nevýslovně veliký, tak nevýslovně moc chce, abychom byli s ním. „Dnes musím zůstat ve tvém domě.“ „Dnes musím zůstat ve tvém životě.“ Každému z nás říká: „Ty, potřebuji být s tebou... Potřebuji. Strašně moc o to stojím...“ To je dobrá zpráva. „Strašně moc tě chci.“ Každého z nás. Proč? On od nás nic nepotřebuje. Chce s námi pouze sdílet svůj život a svou blaženost. Všechno, co má a kým je.

Nám lidem se to nezdá. Nerozumíme tomu. Je to pro nás příliš velké. Dokonce nám to připadá v rozporu s náboženskými představami a tradicemi. V Jerichu mohli svědkové setkání Ježíše se Zacheem vidět největší zázrak: spásu na vlastní oči, znovuzrození a proměnu hříšníka. Viděli Boží lásku přímo při díle. A co dělali? Remcali. „Podívejte na toho Ježíše. Nechá se hostit takovým... Škoda mluvit! Takový skandál, fuj!

Ale Bůh je právě takový. Hledá člověka – zvláště toho, kdo zabloudil na své životní cestě – aby ho zachránil. Říká: „Ty, (dosaďte laskavě své jméno), dnes musím zůstat ve tvém domě.“ Tomu, kdo ho přijme, kdo ho pustí do svého života, začne věčná slavnost.

Zacheus hned slezl ze stromu a s radostí jej přijal. A bylo to. Konečně našel sebe. Konečně našel Život. Našel? Byl nalezen.

Teď jsme na řadě my. Nechme se i my nalézt. Slyšíme v evangeliu Ježíšovo volání? Uvědomujeme si, že platí právě nám? Slezeme ze své moruše? Vylezeme ze svých úkrytů? Bůh o nás strašně moc stojí.

design by exarion.cz | 2009