Zamyšlení

Bez tlumočníků

Narození Páně (ve dne)

Iz 52, 7-10/ Žd 1, 1-6/ J 1, 1-14

Slyšeli jsme plno krásných a hlubokých věcí. Není jednoduché jim rozumět. Ale dá se to a stojí to za to.

Ohlášení dobrého poselství z dnešního čtení Izajáše si dovedeme představit. Jako když třeba čekáme na pošťáka anebo nějaký důležitý telefonát. Možná se toho bojíme. A pak zpráva přijde. Zatají se nám dech.
A – ona je dobrá! Ale ještě zpět k Izajášovi. Jeruzalém je v troskách. Neschopný povstat. Vydaný všanc plenitelům. Tu se někdo blíží. Copak asi nese? Nese zprávu – a opravdu dobrou. Obklopuje nás atmosféra strachu, nejistoty a špatných zpráv. Ale teď slyšíme zprávu od Boha: „Dnes se vám narodil Spasitel... Slovo se stalo tělem.“ Je dobrá. Otevřme pro ni své mysli. Bůh přináší spásu. Radost. Vpusťme ji do sebe. Spása přichází. Je tu. Blíž než byste si mysleli.

Z Listu Hebrejům jsme slyšeli, že jsme se dočkali času, kdy k nám Bůh mluví přímo – bez tlumočníků. (Tlumočníci vědí, jak je téměř nemožné přetlumočit všechno. Vždycky se něco „ztratí v překladu“.) Nyní k nám Bůh mluví bez tlumočníků... v Ježíši z Nazareta. On je Slovem samotného Boha. Celým jeho životem k nám mluví. Není to neosobní informace. Právě naopak. Zve nás. Vyznává nám lásku. Usiluje o nás. Mluví naší řečí. Zdá se to samozřejmé, ale je to největší div divů. Bůh člověkem pro lidi a pro celý svět! Mluví naší vlastní řečí. Jaká je to řeč? Řeč vztahů a lásky. Je nám vlastní, ale pozapomněli jsme ji. Potřebujeme se ji pořádně znovu učit. Chceme mít dobré vztahy a nejde nám to. Za vším tím hledáním blízkého člověka, se všemi touhami, nadějemi, krizemi i pády můžeme poznat zasunutý plod Vánoc: Bůh se stal bližním. Vstoupil do sítě mezilidských vztahů. Jednou provždy. Zcela vážně. V bližním se můžeme setkat s tajemstvím Boha. Od narození Krista je Bůh blízko lidem a lidé Bohu. Je to realita našeho života a současně největší tajemství. Kdo porozumí tomuto tajemství Boha a člověka – a neztratí se v něm?

V Ježíši z Nazareta se s námi setkává sám Bůh jako náš bratr, aby nás vedl do radosti. On nám ukáže cestu. Sám je Cestou. Naší cestou do Boha.

V závěru dnešního evangelia jsme slyšeli, že v Ježíšovi je plnost milosti a pravdy. Jen on může opravdu naplnit naše srdce. V něm je plnost. Víc. On je naplnění. A o to všechno se s námi dělí. Z jeho plnosti smíme čerpat a žít v milosti. To znamená, že se Bohu líbíme... že on (=Bůh) na nás hledí se zalíbením..., že se Bůh raduje z nás a my pak nacházíme skutečnou radost... Bůh na nás hledí se zalíbením, raduje se z nás... Je to vůbec možné!? Je. Počátek toho všeho slavíme dnes o Vánocích. Milost Boží je s námi v Kristu Ježíši! Ještě jednou: Radostné Vánoce!

design by exarion.cz | 2009