Zamyšlení

Nové srdce, nový duch...

Zamyšlení nad Heslem na rok Páně 2017

A DÁM VÁM NOVÉ SRDCE A DO NITRA VÁM VLOŽÍM NOVÉHO DUCHA...
Ez 36, 26

V končícím roce 2016 nás neslo slovo z Izajáše 66, 13: „JAKO KDYŽ NĚKOHO UTĚŠUJE MATKA, TAK VÁS BUDU TĚŠIT. V JERUZALÉMĚ DOJDETE POTĚŠENÍ." Do nového roku vstupujeme se slovem z Ezechiela.

Opět jde o zaslíbení. Bůh mluví ke vzpurnému Izraeli rozptýlenému v babylonském zajetí. Ale můžeme to brát jako slovo i do podobných situací. Tedy jako slovo vzpurnému Božímu lidu v zajetí (hříchu, světa, sebe sama). Neschopnému se vrátit. V tomto stavu znevažuje Boha. Nepůsobí jako světlo světa či sůl země. Nezve ostatní do Boží náruče. Naopak, stal se pohoršením-překážkou. Kvůli sobě, kvůli svému JMÉNU takto znesvěcovanému zasáhne Bůh sám. Tehdy pozná Boží lid i ostatní národy, kdo to vlastně je ten Bůh Izraele, Otec Ježíše Krista.

Vezme svůj lid z rozptýlení mezi národy. Shromáždí jej. Přivede zpátky. Očistí ode všech model. A - teď ono heslo na 2017 – dá mu nové srdce a nového ducha. Způsobí, že budou poslouchat Boha a řídit se jeho přikázáními.

Hospodin ohlašuje změnu – obrat. Ten půjde až do nitra. Ke kořenům osob. Vstoupí do jejich svobody a pomůže ji naplnit. Je to maximální příklon. Na samou hranici. Zasáhne tak, aby svůj lid osvobodil k životu v pravdě a skutečné lásce.

Poznáváme v tomto slově, jaký je Bůh, jak jedná, „jeho styl“. Víme, že toto jednání se naplňuje v Ježíšovi. Pořád se naplňuje. Ještě nejsme u cíle. Pořád jsme na cestě. Smíme doufat, že v situací zajetí a nesvobody, kdy ani nejsme schopni se vrátit, zasáhne ON a pomůže nám k návratu. Budou to veliké věci. My se při nich ukážeme zahanbení, jako ti, kdo selhali – a to velmi vážně, a přece to bude radost a sláva. Oslaven bude jedině Bůh. Ale to nás naplní radostí. Sláva Boží nás naplní a pozvedne. Takové naše zahanbení bude vlastně i naše největší sláva. Ó, ty paradoxy Boží!

Putujeme tímto životem, pořád nejsme u cíle. Když je cesta dlouhá, snadno se unavíme a začneme si říkat, jestli vůbec cíle dosáhneme. Co když se ztratíme a už nenajdeme? Co když zemdlíme tak, že nebudeme schopni pokračovat? Co když nás hřích tak zablokuje, že nebudeme schopni ani volat o pomoc? V takových chvílích si smíme připomenout Boží příslib a nacházet v něm novou sílu a naději. I kdybychom ani toho nebyli schopni, Boží slovo přece platí. Boží jednání v něm ohlášené se nezmění. Takový je Bůh. Prorok Micheáš (7, 18) to vyjadřuje nádherným způsobem: Bůh si oblíbil milosrdenství.

Bůh přemáhá selhání svého lidu – dokonce jeho nemohoucnost a smrtelnou ochromenost. Víc než si dokážeme představit. Bůh přemáhá selhání svého lidu a přemůže.

Není to omluva či výmluva pro naši lenost, ale povzbuzení pro naše další putování.

Tak dobré putování do a v roce 2017!

design by exarion.cz | 2009