Zamyšlení

Opět napojeni...

Oktáv Narození Páně

1. I. L. P. 2017

Nu 6, 22-27/ Ga 4, 4-7/ L 2, 15-21

Z evangelia jsme dnes slyšeli pokračování vánočního příběhu. Pastýři zaujati andělovým sdělením se z vlastní iniciativy vydávají do Betléma podívat se na narozeného Spasitele. Dokonce spěchají. Vidí a vyprávějí, co se jim stalo. Marie i Josef znají tajemství svého dítěte. A přece žasnou. Úžas bývá takovou tou první reakcí. Je důležitý, ale nestačí. Vyprchá totiž dřív nebo později. Maria nejen žasne, ale „zachovává to v mysli a rozvažuje o tom“. Dál o tom přemýšlí. Zabývá se tím. Ty věci v její mysli nikam „nezapadly“.

Ale ještě k pastýřům. Takovou radost a nadšení tak mít! Bohužel jsme si na vánoční zvěst a evangelium vůbec tak zvykli, že to s námi nic nedělá. Nebo se pletu? Jak ji znovu získat? Cestou jistě nebude navozovat si vlastní snahou nadšení a radost, nýbrž zabývání se (vánoční) zvěstí v mysli. Mimochodem to je přesně to, co dělá Maria.

Podle zvyku byl chlapec osmý den po narození obřezán a tak přijat do smlouvy Abrahamovy a dostal oficiálně jméno Ježíš – hebrejsky: Jošua. Toto jméno samo, jak víte :-), je znamením spásy.

Spása. O tom se musíme naučit mluvit s lidmi kolem nás. Co znamená spása dnes, v tomto světě a životě? Říct to tak nějak „normálně“, „obyčejně“. Kdybych měl k tomu něco říct na základě dnešních čtení, řekl bych asi následující. Stala se změna. Díky Ježíšovi. On je toho Prostředníkem, Příčinou a Začátkem. Byli jsme odcizeni, odpojeni (offline) od Boha. Bůh ze své strany nás znovu napojil. Nyní jsme díky Ježíšovi „online s Bohem“. Byli jsme cizí. Už nejsme. Pro náš vztah s Ježíšem jsme se stali Boží rodinou. Jsme milované děti. Bůh se o nás stará. Spojení je obnoveno a „pracuje“. Pod povrchem se toho teď děje. I v nás a v našich vztazích. Bůh působí novým způsobem. Nic není zatím vidět, ale děje se to. Začalo to. Všechno díky Ježíšovi a pro náš vztah s ním. Tento vztah s Ježíšem potřebujeme navázat a pak o něj pečovat jako o největší poklad. Protože on to opravdu největší poklad je.

Byli jsme odpojeni od Boha a nyní jsme prostřednictvím Ježíše znovu napojeni. To je všechno. Může se to zdát málo. Málo akční. Málo efektivní. Smysly z toho nic nemají. Jen víra to „vidí a cítí“... Je to začátek něčeho velikého... Jednou to uvidíme a nebudeme vycházet z úžasu... Jednou si i ty smysly přijdou na své. Až uvidíme, nebudeme vycházet z úžasu. Ale už to teď je. Objevujme svou vírou, jak moc jsme byli obdarováni. Přemýšlejme o tom. Duch svatý nám v tom pomůže. Kéž můžeme v událostech dalšího roku našich dějin, poznávat více a hlouběji, jak moc nás Bůh má rád! Dobrý nový rok Páně 2017!

design by exarion.cz | 2009