Zamyšlení

Kurs Božího království pro začátečníky... :-)

6. během roku A

Dt 30, 15-20/ 1 K 3, 1-9/ Mt 5, 21-37

V evangeliu jsme dnes opět (už po třetí) na hoře – s Ježíšem, učedníky a se zástupy – a slyšíme další část Ježíšova Vyučování. Ježíš vykládá Tóru, což je Učení Boží svěřené Izraeli. O tom, co toto Učení znamená pro Izrael, jsme dnes slyšeli v prvním čtení. Toto vyučování vede k životu v nejširším a nejhlubším smyslu slova. Bůh je dává, abychom je znali a svobodně se pro ně rozhodovali.

V návaznosti na toto vyučování Izraeli, káže Ježíš na hoře. Potřebujeme pochopit Tóru, pochopit toto Ježíšovo učení. (Učením se nemyslí v Bibli jen to, CO se učí, ale taky PROCES VYUČOVÁNÍ. To, Co se přitom děje mezi učitelem a žáky.) Porozumět Ježíšovu vyučování to je něco velmi jemného a přitom zásadního. Není to zákon – paragrafy, nařízení, důmyslný systém příkazů a zákazů. Nejde v něm o formulky ani o formality. Ježíš nepřidává ke starým ještě nějaká nová břemena.Ježíšovo Vyučování je evangelium. Jak ho tedy „uchopit“? Zkusme se dívat na směr. Kam to vede? Jaký cíl to před námi otevírá? Podívejme se na „ducha“ - záměr Vyučování. Vede do Božího království. Učí nás žít pod Boží vládou. Co pro nás Bůh má? Co to znamená pro nás a co z toho vyplývá?

Jsme ve škole Božího království. Učíme se. Čemu? Třeba přestat myslet na sebe a začít myslet na Boha a na druhé lidi a mít je rád. Nehledat jen svou spásu („jak bych prošel já...“), nýbrž dobro a spásu taky těch druhých. I těch, co mi třeba „pijou krev“ - a já někdy zase jim.

Nechat do našich způsobů a zvyklostí vstoupit něco nového od Boha – co osvobozuje a pročišťuje vzájemné vztahy a soužití.

Dnes se učíme neodsuzovat, nezatracovat, nepohrdat druhými a neupírat jim nebe ; ale taky myslet na to, co vyvolávám a probouzím v druhých já. Jestli je třeba něčím neštvu – a čím. A dál učit se správně dívat na ženu a na muže (dát správný prostor své sexualitě)... a nerozvádět se... To není zákon, který by chtěl zatracovat ty, co to „nezvládli“. Je to evangelium. Je to pozvání: „Bůh to pro vás zamýšlel takto. Pojďte se takto učit žít své manželství. Pojďte to objevit.“ A taky odnaučte se přísahat. Tady nejde jen o formální přísahu. Znamená to taky: „Nezatahujte Pána Boha a nebe a všechny svaté do vašich věcí. Mluvte sami za sebe.“ V tom všem máme šanci zakusit - nejen my, ale hlavně lidi kolem nás - Boží království.

Jsme ve škole Ježíšově. Poslouchejme a promýšlejme jeho Vyučování. A praktikujme to. Nejčastěji asi v takových těch běžných věcech: kdy nás někdo „unavuje“, „leze nám na nervy“ a my nevíme, jak to s ním vydržet. Však to každý dobře zná :-) Zkoušejme to praktikovat. Ne ve smyslu nějakého sebepřemáhání, kdy „se teda snažíme“, ale připusťme to třeba jako alternativu, „že můžu“ jednat jinak. Ne proto, že musím, („ protože jinak by se na mě ten Pán Bůh zlobil“), ale proto, že můžu... a chci, protože se mne nějak dotklo - nebeské království. Aspoň na chvíli to zkoušet. Každou takovou zkušeností porosteme. Učení se je dřina. Abychom si osvojili nové dovednosti, potřebujeme cvičit a cvičit. Chce to hodně trpělivosti. Všichni to známe.

Jsme v Ježíšově škole. A jeho Vyučování pro nás otevírá nový svět.

design by exarion.cz | 2009