Zamyšlení

Vidět SPRÁVNĚ

4. postní A

1 S 16, 1b. 6-7.10-13a/ Ef 5, 8-14/ J 9, 1-41

V prvním čtením jsme slyšeli o vyvolení Davida, nejmladšího z osmi synů Jišaje Betlémského. Nevypadal na budoucího krále. Vypadá to, že Bůh si vybírá podle úplně jiných kritérií. Nedělá na něho velký dojem tělesná výška či síla ani výřečnost či vtipnost. Vybírá si podle úplně jiných kritérií. Proč, nikde nevysvětluje. Můžeme o tom jen přemýšlet. Třeba že v tom všem se ukazuje jeho zvláštní vztah k nám. Každý v tom můžeme zaslechnout pozvání: „Pojď a nech se vést a udělám z tebe svého člověka - spoluvladaře Božího království - člověka, jakého jsem měl na mysli při stvoření. Nehleď na to, že nemáš schopnosti... nesmýšlej o sobě nízko. Bůh tě obdarovává... důvěřuj svému Dárci.“ Každý v sobě může v pravé pokoře - najít rysy Krále.

Epištola a evangelium dnes bylo o světle a vidění, o tmě a slepotě. Kristus je světlo světa. My věřící odrážíme světlo Kristovo. Odvozeně jsme tak i my světlem. Ve světle se vyjevují věci. Poznáváme jejich velikost, tvar, barvu, vzájemnou polohu a rozmístění - a krásu. V přítomnosti Krista se ukazuje skutečnost v celé kráse. Nejde jen o fyzický svět, ale také o ten duchovní. V přítomnosti Krista se ukazuje celá šířka a délka, výška i hloubka (Ef 3, 18) lásky Boží.

Přešli jsme ze tmy do světla, když jsme se spojili s Kristem vírou a křtem. Podobně jako onen od narození slepý. (Ten příběh obsahuje řadu náznaků křtu.) Ze tmy do světla, ze slepoty k vidění to je proces. Nejprve uviděl očima. Tím to neskončilo. Viděl věci a lidi - taky člověka Krista, ale nechápal, kým tento člověk Kristus je. Možná se toho i bál. Toto poznání mu mohlo zkomplikovat život. Ale Ježíš s ním dál mluvil. Dal se mu poznat - jako Mesiáš. A on to přijal. Uviděl víc a tento vhled mu dal odvahu a naplnil ho. Nestačí jen vidět věci. Třeba vidět Pravdu - Krista. Tento vhled, když jej člověk přijme, vyvádí ze tmy hříchu. Toto jsme zažili. O tom smíme - a máme - vydat svědectví. Dnešní evangelium nám to připomíná a zároveň nás zve, abychom se k tomu vrátili a znovu to v sobě oživili. Smíme žít ve světle Kristově. Toto světlo je dobré, oživuje a dává radost. Toto světlo nás naplní. Nebojme se ho. Otevřme svá srdce a Kristus nás oživí.

design by exarion.cz | 2009