Zamyšlení

Cyril a Metoděj – porozumět Dobré zprávě

5. VII. L. P. 2017

Iz 61, 1-3a/ 2 K 4, 1-2.5-7/ L 10, 1-9

Připomínáme si počátky křesťanství v naší zemi, ale taky celou tu jeho zamotanou historii a všeho, co se do toho přimotalo. Jako boj o vliv a moc. Všechny ty naděje (i ztracené) a bolesti. O co v této historii jde? Nebo mělo by jít? Co tím vším chce říct Bůh?

Čtení této bohoslužby nás přivádějí k samotnému základu a kořeni. Jde především a hlavně o dobrou zprávu od Boha. Je určena všem lidem, všem národům a celému stvoření.

Dobrý zpráva od Boha. Denně se na nás valí spousta nejrůznějších zpráv a informací. Dostáváme spoustu podnětů a naše mysl má stále co zpracovávat. Mezi nimi se zdá zpráva od Boha nenápadná. Možná ztracená. Máme stále více důvodů k obavám, beznaději a pocitu nesmyslnosti a prázdnoty.

Potřebujeme znovu slyšet skutečně dobrou zprávu – od Boha:Nebojte se. - Neznepokojujte se. - Já jsem Pánem. - Mám s vámi ty nejlepší úmysly. - Připravuji pro vás něco dobrého a krásného.“ Nevím, jak vy, ale já potřebuji slyšet evangelium. Srozumitelně. Tak, aby se dotklo mého srdce.

Cyrila a Metoděje máme spojeny se srozumitelností. Oni přinesli evangelium našim předkům srozumitelným jazykem. Nestačí jen slovansky. (Dnes už bychom tehdejší slovanštině nerozuměli.) Nestačí ani jen česky. Je třeba mluvit tak, aby evangelium vstoupilo do našeho myšlenkového světa, do toho, co naplňuje naše životy. K porozumění nestačí jen gramatika a dobrý slovník. Obojí je jistě důležité, ale chce to víc. Jsem přesvědčen, že to naši věrozvěstové jako dobří misionáři věděli. Byli výborní lingvisté (zejména Cyril) a svou misii měli promyšlenou. To musí být. Ale udělali víc. Dali svým způsobem sebe sama. Ukázali, že mají naše předky opravdu rádi. Že je berou jako skutečné bratry. Evangelium z jejich úst tak znělo věrohodně.

Myslím, že potřebujeme slyšet evangelium jako evangelium. Slovo od Boha k nám přichází přes lidi – lidským způsobem. Tak to je a být má. Ale sílu Slovu dává Bůh sám. Litera nestačí. Je důležitá, ale sama o sobě je mrtvá. Potřebuje ožít. Život jí dává Boží Duch. Potřebujeme slyšet evangelium v síle, kterou dává Bůh. Potřebujeme, aby Bůh promluvil. Nebo možná spíš, abychom my slyšeli, jak dnes Bůh mluví. Potřebujeme slyšet evangelium tak, aby z nás padl strach a všechno to, co nás spoutává, abychom v něm ožili jako Ježíšovi posluchači z evangelia a mnozí posluchači prvních misionářů. Potřebujeme ho slyšet tak, aby náš vnitřní svět osvítilo poznání Boží lásky.

Pane, děkujeme za celou tu historii křesťanství v naší zemi od prvních misionářů až po dnešek, děkujeme, že stále mluvíš, děkujeme, že tvé Slovo je dobré, probouzí naději a osvobozuje od strachu. Dávej i dnes sílu svému Slovu. Promlouvej k nám tak, aby tvé evangelium prozářilo nadějí naše srdce i svět, ve kterém žijeme. Požehnej naše slyšení, naše myšlenky, slova i činy a učiň je svým svědectvím. Skrze Krista, našeho Pána.

design by exarion.cz | 2009