Zamyšlení

ČEKÁ na nás...

2. adventní B

Iz 40, 1-11/ 2 P 3, 3-15a/ Mk 1, 1-8

Z Izajáše dnes slyšíme, jak Bůh posílá posly, aby potěšili jeho lid. „Připravte můj lid – všelijak „pochroumaný“ zajetím, připravte ho na skutečnou radost." Toto slovo je spolehlivé. Naplní se. A taky se naplnilo mnoha způsoby: vyjitím z Babylóna, pak za Jana Křtitele a v evangeliu vůbec. Avšak úplné definitivní naplnění máme pořád před sebou. Máme se připravovat na Radost. Ta potěší celý svět.

Ale jakoupak radost?“, posteskne si nejeden. To je náš problém. Čím déle člověk žije, tím nabývá dojmu, že se všecko pořád opakuje. S obměnami pořád to samé. V lepším případě :-) „Musíme to nějak vydržet,“ občas slýchám.

Bible ohlašuje zásah Boží. Pořádný. Nové stvoření. „Čekáme nové nebe a novou zemi, ve kterých přebývá spravedlnost.“ Teprve tehdy se završí všechny Boží plány. Toto Bůh sleduje. Bude to vrcholná krize, ale z ní vzejde něco vrcholně krásného.

Na to se připravujeme. Toto se blíží: nové nebe a nová země. Blíží. Jak blízko to je? V Petrově listu slyšíme ohlas krize opožděného Příchodu. „Čekali jsme to. Snažili se. A čas běžel. 10 let, 20, 30, 40 a pořád nic." - „Tak přijde?“ nebo „Tak kdepak máte ten jeho Příchod, he?“ - Bůh má jiná měřítka času. Všechno je pro něho TEĎ. Nám se zdá, že to trvá dlouho, strašně dlouho. Proč to ten Pán Bůh tak „natahuje“? Aby všichni měli dost času na pokání (ř. eis metanoian chórésai; chóreó). Proč to Bůh „natahuje“? Čeká na nás. My čekáme na něj. A on na nás. On má s námi trpělivost. (Toto mne z dnešních textů nejvíc „dostalo“.) Bůh má s námi trpělivost. Až se potkáme to bude síla. Člověk to až říká a myslí si s bázní: „Nespletl jsem se?“ Tak Bůh na nás čeká, aby všichni vystoupili ze zajetých kolejí své životní rutiny a znovu spatřili všechno jako děti. Čekali akci, změnu, „něco“, žasli, těšili se. Vůbec to není samozřejmé. Někdo potřebuje strašně moc času, aby sám ze sebe přehodnotil všechno, odložil vnitřní pouta a stal se svobodným. Sem míří Boží slovo. „Připravuji pro vás – ano, pro vás – radost a krásu větší než si můžete myslet. Přestaňte se bát. Žijte pravdivě, autenticky a svobodně. Buďte svým způsobem Boží. Máte na to. Dal jsem to do vás a znovu to aktivuji svým Slovem. Otevřte mu sluch ne jako pohádce nebo naivnímu snu, ale jako síle. “ Jak jsme to slyšeli? „Tráva usychá, květ vadne, ale slovo Boha našeho je stálé na věky.“ Toto slovo: „Potěšte můj lid!“ To je pravda.

design by exarion.cz | 2009