Zamyšlení

Odhalení Hospodinovy paže...

Narození ve dne

Iz 52, 7-10/ Žd 1, 1-12/ J 1, 1-14

V noci jsme se zaměřili na událost Narození a její význam. Ježíš přichází jako světlo do našich temnot. Jeho narození přináší radost všem.

Teď ve dne nás čtení vedou k poznání Narozeného.

Z Izajáše to bylo půvabné čtení o nohách toho, kdo nese dobrou zprávu. Jeruzalém je v troskách. Přešla jedna zkáza za druhou. Není divu, že když se v dálce na obzoru objeví někdo, že člověka napadne: Jakápak další hrůza to bude tentokrát. A najednou to nebude žádná další hrůza, ale radost. Silná, nakažlivá radost. Protože Bůh ukazuje svou sílu, s níž se ujímá našich trosek. Ukazuje svou sílu v člověku Ježíši z Nazareta.

Jako evangelium se čítává prolog Janův. Tedy předmluva Janova evangelia. Tak tomu máme rozumět. Tento hluboký vhled do tajemství Ježíšovy osoby a jeho poslání vlastně naznačuje, jak máme přistupovat k celému pozemskému příběhu Ježíše z Nazareta.

Kdo je tedy ten Narozený? V něm se nám dává nejlépe poznat sám Bůh. Protože mezi ním a Bohem není žádný odstup. Žádná překážka. Nikdo není Otci bližší než tento Ježíš. On byl u Boha dřív než vznikl svět. Doslova byl pořád nasměrován k Bohu. Pořád tváří v tvář. Dokonalý Prostředník. Teď se stal člověkem. Mezi Bohem a námi lidmi. Ne jako překážka, ale jako prostředník. Od Boha k lidem a od nás lidí k Bohu. Narozený člověk Ježíš nám zjevuje Boha. Maximálně. V něm nás oslovuje Bůh sám. Maximálně. Proroci zprostředkovávali dříve Slovo. A to už byla veliká „věc“. Tady je přímo - (kéž bychom to dokázali ocenit!) Slovo samo. Zvláštní „věc“: Bůh učinil lidství Ježíšovo nejzřetelnějším a nejhlubším projevem sebe sama. To je paradox Boha a člověka. Tajemství nejen Vánoc, ale celé křesťanské víry. Že se Bůh stal člověkem. Lidství nepřijal jako oblek, ale pojal ho do sebe nepochopitelným způsobem, tak jak to umí jen on: jako „výrazový prostředek“ svého božství.

Chceš vidět, jaký je Bůh, jak se chová, co má rád a co ne? Dívej se na Ježíše. Čti si evangelia. Chceš vědět, co si Bůh myslí a říká? Naslouchej Ježíši. Čti si evangelia a přemýšlej o nich.

Chceš vědět, jak dosáhnout Boha? Dívej se na Ježíše. Čti si evangelia a přemýšlej o nich. On je ta cesta, ta pravda a ten život. To je naše cesta do Boha, lidství Ježíšovo. Všechny své představy o tom, jaký je Bůh, potřebujeme pročistit u Ježíše. Je to naprosto neslýchaná „věc“ – a není divu, že pobuřuje tolik náboženských lidí - že Bůh se stává člověkem a dokonce, že lidství Ježíšovo činí nejzřetelnějším a nejhlubším projevem sebe sama. To má zcela zásadní důsledky pro pochopení jak Boha, tak i člověka.

Proč se to stalo? Aby nám lidem – všem – zprostředkoval Boží život. Takový život, jakým žije Bůh. Věčný, naplněný, blažený. Bez deficitu. Bůh totiž touží se o tento život podělit se svými tvory počínaje námi lidmi. Bůh si nic nenechává sobecky pro sebe. O všechno se dělí. Dokonce i o sebe sama. Tak mezi nás přichází Syn - plný Božího života. V něm byl život a život byl světlo lidí... aby měli život a to v hojnosti... přichází jako ta cesta, ta pravda a ten život. Přichází nám tento život ukázat, abychom ho poznali a zatoužili po něm a nakonec ho přijali. Přichází, abychom se do tohoto života mohli znovu narodit.

A tak poznání Boha v člověku Kristu Ježíši přináší radost. Je to krása nad všechnu krásu. Člověk by nikdo neřekl, že to je možné. Když to zakusíte, cítíte, že to přesahuje vaše nejkrásnější sny a představy.

design by exarion.cz | 2009