Zamyšlení

Do hlubin Ukřižování...

5. postní B

Jr 31, 31-33/ Žd 5, 5-10/ J 12, 20-33

Jak se nám přibližují Velikonoce, ukazují čtení stále víc k tajemství Ukřižování. Nezdá se to, ale je to těžké téma. A nedá se nijak ulehčit. Základní výpověď víry o kříži by se dala vyjádřit takto: „Ukřižování Ježíšovo odpovídá hlavnímu Božímu plánu se světem. Ukřižování má smysl.“ Jaký a v jakých souvislostech se nám tento smysl otvírá, poznáváme také v dnešních čteních.

Nejdřív to starozákonní. Během postu jsme v starozákonních čteních sledovali různé smlouvy. Dnes se dostáváme k nové smlouvě u Jeremjáše. V těch předchozích smlouvách Boží lid selhal. Nebyl schopen žít věrně s Bohem. Co teď udělá Bůh? Má spousty důvodů „být naštvaný a skoncovat to s nimi.“ Ale on udělá něco jiného. Ohlásí NOVOU smlouvu. Slovu „nová“ tu máme rozumět ve smyslu „definitivní“, „vrcholná“. Bůh tím nepopírá ty předchozí. Jen je potvrdí neobvyklým způsobem. Když to nemůžou dodržovat, tak jim to daruje i s tím dodržováním. Budou to mít vepsáno do nitra a do srdce. Budou znát Boha a budou podle toho poznání žít. Tak se to nakonec všechno naplní. Protože Bůh jim to celé dá darem. Bůh je totiž věrný a věrně se drží svého lidu.

V Listu Židům nám byl Ježíš představen jako pravý Velekněz. V jeho době byli velekněží z rodu Áronova. Ti taky Ježíše odsoudili na smrt. Ježíš je veleknězem v jiném smyslu a podle mnohem staršího kněžského řádu. Ještě dávno před Áronem za Abrahama už byl v Jeruzalémě králem a knězem nejvyššího Boha jakýsi Malkísedek. Na něho Ježíš navazuje. V jakém smyslu je Ježíš veleknězem? Dal sebe sama v oběť za druhé. Tak máme vykládat ukřižování. Ježíš se na kříži obětuje za druhé. A tato oběť jako jediná vysvobozuje z hříchu k novému vztahu s Bohem.

V evangeliu máme další výklady smyslu ukřižování.

První je obraz z přírody. Pšeničné semeno zasetím do hlíny sice zanikne, ale dá vznik nové rostlině a novým semenům. To, co vypadá jako zánik, umožní nový život. Ježíš umírá na kříži, ale tato smrt způsobuje nový život. Víra nevidí Ježíšovu smrt na kříži jako triumf smrti, ale naopak jako vítězství života.

Kříž je soud nad světem. Je to obráceně. Ježíš je sice odsouzen k trestu smrti, ale nakonec je odsouzeným Ježíšův soudce. Ježíš se s důvěrou a v lásce vydává Bohu a lidem. Zůstává věrný Pravdě až do konce. Kdo toto nevidí a nechce vidět, staví se proti Pravdě – a nakonec i sám proti sobě. Ježíšův postoj má budoucnost. Postoj světa - vzdor proti Pravdě – nikam nevede a nakonec ztroskotá. To je signál i pro nás.Máme si – jakkoliv to pro nás může být těžké – osvojit postoj Ježíšův.

A do třetice kříž je vyvýšením. To je dvojznačný výraz. Znamená jednak poctu, vyzdvihnutí na čestné místo, ale taky prostě pověšení na dřevo. Ježíš bude pověšen na dřevo. Pro svět to bude poprava. Pro víru vyzdvihnutí na čestné místo. Tak se Ježíš stane Pánem. Centrem obnoveného kosmu. Všechno potáhne k sobě – nahoru – k Bohu. Vyvýšené místo je zároveň šancí pro všechny. To jsme si říkali minulou neděli, když byla řeč o tom bronzovém hadovi pověšeném nad táborem putujících Izraelců. Ježíš pověšený na kříž se stane začátkem a středem obnoveného kosmu. Všechno bude směřovat k němu a skrze něj do výše – blíž k Bohu, do Boží slávy...

design by exarion.cz | 2009