Zamyšlení

Věrný až do konce...

6. postní B

Mk 11, 1-11/ Iz 50, 4-9a/ Fp 2, 5-11/ Mk 15, 20b-41

Vstupujeme dnes do pašijového týdne. Připojujeme se k zástupu, který s palmovými ratolestmi u bran Jeruzaléma vítá svého Krále na oslu. Je to JINÝ KRÁL. Trpí za své poddané. Tedy taky za nás a s námi.

Proč?

Prostě zůstane věrný až do nejzazšího konce. Věrný Bohu a taky nám.

Mohl by uniknout, ale rozhodl se, že to neudělá. Ví moc dobře, kam ho to dovede. Rozhodl se sám, svobodně a dobrovolně, že zůstane s námi až úplně do konce (viz čtení z Fp).

Kdyby couvl, pak bychom zůstali sami – navždycky sami se svými hříchy a se svou smrtí. Navždycky sami bez Boha! Asi si nedovedeme představit, co je to za hrůzu zůstat navždycky sami bez Boha.

Náš Král na oslu trpí až ke strašlivé a těžké smrti. Ale tak zůstává s námi. Rozptyluje naši (společnou i osobní) temnotu a naše selhání. Tak s námi zůstává Bůh až do konce. Tak máme pořád jiskřičku světla a naděje. A jiskřička světla zahání tmu.

Utrpení je cena, kterou platí SYN, aby mohl být s námi.

Představme si, že SYN chce být tak moc s námi, že necouvne ani před smrtí!

Tak moc chce být s námi!

Otvírá se před námi týden, kdy se máme zaměřit na utrpení Páně. Vejděme do něj a setrvejme v něm s myšlenkou na to, že on tak moc chtěl a chce být s námi – ve všem. Necouvne ani před bolestí a smrtí. Zůstává až do nejzazšího konce.

Co mu dává sílu? Zná Boha. Ví, jak je Bůh věrný. Ví, že ho nikdy neopustí (viz dnešní čtení z Izajáše). Věrný Bůh!

Tak zůstává s námi až do nejzazšího konce. Rozpjatý až k roztržení mezi věrným Bohem a nevěrnými námi. Tak moc o nás stojí!

Zároveň to je Boží odpověď na hřích světa. „Odmítáte mě? Ale já vás i tak přijímám. Chováte se jako mí nepřátelé? Ale já nedovolím, abyste se stali mými nepřáteli. Já zůstávám vaším přítelem. Nikdo mi nezabrání mít vás rád.

Kdo má aspoň trochu citlivé srdce, cítí, jaká to je síla – skutečná síla. Konečně láska, kterou nic neporazí! Ale bolí to. Nic lehkého a laciného tu neuvidíme. Bolí to. Budeme-li se ho držet, něco z jeho bolesti pocítíme i my. To je zase cena našeho bytí s ním. Něco z jeho bolesti pocítíme i my. Toho se bojíme. Všechno v nás se tomu brání. Ale Kristova láska nás nakonec přemůže. A to bude naše vítězství.

Co víc si přát?

Nechť se nás tajemství ukřižování správně dotkne a trvale nás poznamená!

design by exarion.cz | 2009