Zamyšlení

KOMUNIKACE O SPÁSE...

Letnice - bohoslužba v kostele

Sk 2, 1-11/ Ř 8, 22-27/ J 15, 26-27. 16, 4b-16

Ježíš nám dává svého Ducha. Letnice neskončily, ale pokračují dál. I pro nás dnes. Ježíš nám dává svého Ducha. Co to pro nás znamená? Jak se to v nás projevuje?

Určitě máme své představy. Odložme je. Zkusme to.

Duch je „na Boží straně“ a současně i „na té naší“. To je smysl titulu „Přímluvce“, který známe z Janova evangelia. Duch nás nepřichází moralizovat, poučovat...Pomáhá nám postavit se taky „na stranu Boží“. Pomáhá nám. Nedělá „naši práci“ za nás. Pomáhá nám, abychom ji udělali my. A neodflákli to.

Čtení ze Skutků zdůrazňuje komunikační působení Ducha. Duch překonává babylonské zmatení jazyků. Tedy právě Duch poslaný vzkříšeným Kristem působí, že lidé si opět rozumí. Víme, že to není jen otázka řeči a techniky. Můžeme mluvit česky a přece se neshodneme. Slova nás někdy můžou spíš rozdělovat. Žijeme ve svých oddělených světech. Dneska se mluví o „bublinách“. Je potřeba víc než jen slovník a technologie. Toto „víc“ dostáváme v Duchu. Můžeme si rozumět v Duchu darovaném Kristem.

To neumenšuje pestrost a rozmanitost. Naopak. Rozmanitost už nebude problémem. Bude nás inspirovat. Pomůže nám pochopit a poznat více a lépe všechny rozměry Boží lásky. Vnitřně budeme propojeni. Duch překoná vzdálenosti a propasti mezi lidmi. Způsobí blízkost. (srov. Známý výrok M. Heideggera: „Moderní technika překonala vzdálenosti mezi lidmi, ale nevytvořila blízkost.“)

Komunikace Ducha není beztvará. Je to komunikace o Ježíši Kristu.

On - Ježíš Kristus - je klíčem.

On je ten nejdůležitější.

On je pro všechny.

Každý ho může přijmout.

Každý může poznat, že Ježíš je přesně „to“ - „ten“, kterého naše srdce nějak (?) hledalo.

V něm všechno „zapadne na své místo“.

V něm to všechno začne dávat smysl.

Takové poznání si nelze nechat prostě pro sebe. Zcela přirozeně ho člověk touží sdílet s druhými. A jsme zase u komunikace. Do světa lidí – lidských myšlenek, představ a obrazů – tak vstupuje Boží poselství, které tento lidský svět uzdravuje.

Jestliže věříte v Krista a vyznáváte ho, stáváte se součástí tohoto dějství. Nebojte se o Kristu mluvit. Nebojte se mluvit o své naději. Jsme povolaní k veliké naději. Vzpomeňte na slovo minulé neděle. Vztáhněme na sebe evangelium. Týká se nás i všech lidí. Bůh chce, abychom spojeni s Ježíšem měli jeho život a to v hojnosti. Docela obyčejně to přijímejme a stejně tak o tom i mluvme.

Duch nám pomůže. Ponese nás.

Od jeho seslání nejsme sami. Ježíše sice zatím nevidíme, ale on je s námi – nově, jinak, tajemně, a přitom obyčejně, tiše, nenápadně. Většinou jinak než si představujeme, a přece skutečně. To dává novou sílu.

design by exarion.cz | 2009