Zamyšlení

Prorokova useknutá hlava...

15. během roku B

Am 7, 7-15/ Ef 1, 3-14/ Mk 6, 14-29

O Ježíšovi se začalo hodně mluvit. „Kdo to vlastně je?“ - „Jakými silami to uzdravuje?“ Celkem v tom byl slušný zmatek. Ale většinou se mělo za to, že to bude nějaký prorok - divotvorce. Takový nový Eliáš nebo Elíša. Nebo zmrtvýchvstalý Jan Křtitel. To si myslel i tehdejší vládce Galileje. „To vstal Jan, kterého jsem dal stít.“ A tak se dovídáme tu hroznou historii. Ale není zas tak neobvyklá. „Tak to ve světě, bohužel, chodí.“ Tento Herodes nevypadá jako zlý padouch. Spíš jako slaboch. Má moc nad lidmi, ale sám je nesvobodný. Nakonec dělá to, co nechce. Zaplete se do svých slibů... Nechal Janovi useknout hlavu a teď si myslí, že se Jan vrátil jako Ježíš. Má to nějaký smysl? Jak moc je to pro Ježíše nebezpečné? Uvidíme.

Je Ježíš prorok? - Dnešní úryvek evangelia k tomu nic neříká, ale jinde je to jasné. Proroci tlumočí Slovo. Ježíš netlumočí. On sám je Slovo. Jaké Slovo? Jaké poselství od Boha nám z jeho života zaznívá?

Když už jsme se toho dotkli, tak se u proroka, proroctví, prorokování zdržme. První čtení bylo z Ámosa, prvního z píšících proroků. Hned to tnulo do centra. Ámos se ostře srazil s vrchním knězem bét-elské svatyně Amasjášem. Bét-elská svatyně to bylo něco jiného než Jeruzalém. To byla královská svatyně odpadlického státu. „Královská“ znamenalo, že ji zřídil král, že sloužila království. Král rozhodoval o tom, kdo tam bude sloužit a co se tam bude – řečeno dnešními slovy – kázat. Tenkrát se tam v tom království dařilo – aspoň některým. Stát vzkvétal. Bohatí bohatli. A chudí... no, hádejte. Odpusťte mi to – trochu mi do toho ukáplo něco z dnešní rétoriky, ale nemůžu se ubránit. Tak se tam vesele se dnešními slovy „na tom makalo“ a „ANO, bude líp a líp...“ A teď do toho přijde kdosi - nějaký podezřelý škarohlíd a začne jim to kazit. To byl Ámos. Prý nějaký soud... pche!

Prorok mluví z pověření Boha. Je to takový Boží vyslanec. Nikdo se nestane prorokem z vlastní volby. Stane se mu to. Přijde to „zvenku“. Písmo to většinou vyjadřuje strohou větou: „I stalo se Slovo Hospodinovo k  (jméno proroka).“ A prorok z toho zpravidla nebývá nijak nadšený. Znamená to především těžkosti a problémy. Ne, že by je prorok vyhledával a vyžíval se v nich. Znamená to ocitnout se mezi svatým Bohem a hříšným lidem. Jednou jsem četl výstižný obraz: jako ping-pongový míček mezi Bohem a lidmi (E. Przywara). To je moc silné a je těžké to ustát.

Má tlumočit Slovo od Boha. Kdo jste někdy něco tlumočili a brali jste to odpovědně, víte, jak je to těžké. Co Bůh opravdu říká svému lidu - své církvi? To znamená dobře naslouchat Bohu. To jsme v naší kultuře odvykli. To Slovo nepřichází v lidských slovech. Je to impuls, myšlenka... něco těžce uchopitelného a při tom mocného. Úplně vás to naplní... Ale teď to řekněte svými slovy... To je úkol proroka. Dobře slyšet Slovo a pak ho dobře převést do řeči Božího lidu - církve. Obojí je těžší, než by si člověk zpočátku myslel. Nelze to dělat povrchně ani formálně. Nelze se navenek stylizovat do pozice proroka.

Ne všechno, co proroka napadne, nebo co prorok řekne, musí být nutně to slovo od Hospodina. Prorok taky nesmí zneužívat své postavení. Nesmí mluvit v Božím jménu tam, kde Bůh nepromluvil. - Prostě vůbec není lehké být prorokem.

Bůh Ámosovi řekl: „Jdi a prorokuj Izraeli, mému lidu.“ Bůh chce mluvit ke svému lidu. Prorokování plyne z Boží péče, ze vztahu, který se svým lidem má. Vlastně tím Bůh říká: „Chci s vámi mluvit. Nepřestanu s vámi mluvit. I když vy jste přestali. Já nepřestanu.“ - Co říká Bůh svému lidu? Co opravdu říká? Co to znamená? A jakou dostane odpověď?

K nám mluví Bůh v Ježíšovi. Co říká? Co říká dnešní církvi? Na čem nejvíc záleží? Které přikázání je v Písmu největší? V čem spočívá Boží vůle pro nás? Jaké jsou ty hlavní hodnoty plynoucí z evangelia? Jak je žijeme a dosvědčujeme?

Někteří teologové hovoří o prorockém poslání církve. To znamená – jestli tomu dobře rozumím – právě toto. Žít a připomínat i obhajovat ony „hlavní hodnoty plynoucí z evangelia“. Ale k tomu je třeba především je znát. Tak „o čem je“ hlavně evangelium?

design by exarion.cz | 2009