Zamyšlení

Nenechává žádnou nouzi bez povšimnutí...

16. během roku B

Jr 23, 1-6/ Ef 2, 11-22/ Mk 6, 30-34. 53-56

„Běda pastýřům, kteří hubí a rozptylují ovce mé pastvy...“ Začíná to slovem proti špatným pastýřům. Tehdy to byl král a jeho věrní, kněžstvo a proroci. Nevěnují se svěřeným. Starají se o sebe. Nezajímají se o své lidi. - Bůh je jiný. On se nakonec ujme a sám se bude starat. A Boží lidé pookřejí... Pod péčí dobrého Pastýře jim nic nebude chybět ani je ohrožovat.

Hle, přicházejí dny, kdy Davidovi vzbudím Výhonek spravedlivý“. Tím se myslí MesiášKristus. Tady má pro nás neobvyklý titul Výhonek (hebrejsky: Cemach). To není jen zajímavý obraz. Hezká poezie. Možná to naznačuje původ. Výhonek z pařezu. Tam, kde by to už nikdo nečekal. Vzejde. A to bude ON. O něm Bůh mluvil už na začátku v ráji. On přinese život – plnost života. O něm slyšíme v evangeliu.

Ale ještě se chvilku zastavme u druhého čtení. Pavel píše Efezským. Původně to byli pohané. Stejně jako naši dávní předkové. Pohané jako poleno. Už nejsou – pohané. Ani my ne. Jsme v Kristu. Stali jsme se blízkými. Patříme ke stejné obci jako Abraham, Jicchaq, Jaqob a Mojžíš, David... a všichni ti, o nichž čteme ve Starém zákoně. Protože Kristus (Výhonek :-) svým tělem a životem smířil všechny protiklady a překlenul všechna rozdělení. Doslova se rozepjal nad vším, aby to přijal a daroval Bohu. Tak všem způsobil ŠALOM - pokoj. Šalom není jen pozdrav nebo označení stavu, kdy se nebojuje, ale mnohem víc. To slovo taky znamená zacelit. Všechno rozbité, nakřaplé, poproskané, opotřebované se zacelí. To vyjadřuje životplný život bez prasklinek, narušení a ohrožení. Jedině díky Ježíšovi jsme součástí velkého Božího díla. Zatím jen tušíme tu velikost. Jednou ji uvidíme – a nejspíš nás to úplně ohromí. Spolu se všemi těmi svatými muži a ženami jsme součástí živého chrámu. Bydlí v nás Bůh a rozdává tu své požehnání.

A teď konečně to evangelium. Vypadá to jako takové „dovolenkové“ čtení. „Pojďte někam stranou si odpočinout.“ Apoštolové se právě vrátili ze své asi první samostatné apoštolské cesty. Jsou plní dojmů a asi taky unavení. „Pojďte si odpočinout. Na Pusté místo.“ To znamená: kde nejsou lidi. Má se za to, že to bylo určité místo – Ježíšovo oblíbené - nad jezerem. Eremos se tam dodnes říká. Eremos je řecky a znamená „Pustý“.

Ale lidi jim nedali pokoj ani tam. Proč chodili za Ježíšem? Potřebovali pomoc. Trápila je chudoba, nemoci, smutek, nespravedlnost. Nevěděli, jaký je Bůh. Když to Ježíš viděl, změnil plán.

„A učil je mnohým věcem.“ Jakým se neříká. V tuto chvíli je asi důležitější vědět, jak se zachoval a že podobně vidí i nás a chová se i k nám. Narozdíl od špatných pastýřů se o nás stará. Ježíš se věnuje lidem. Žádnou nouzi nenechává bez povšimnutí. Ujímá se člověka. Toto smíme ve vším skromnosti vztáhnout i na sebe a s tímto vědomím odcházet z dnešní bohoslužby.

Kdo chce být s Ježíšem, musí chodit tam, kde jsou lidé a kde je potřeba pomoct.

design by exarion.cz | 2009