Zamyšlení

Komu sloužit? Kam jít?

21. během roku B

Joz 24, 1-2a. 14-17.18b/ Ef 6, 10-18/ J 6, 56-69

Pokračujeme. Dnes jde hodně o rozhodnutí.

Bůh nás svou záchranou obdarovává a současně volá k rozhodnutí. I nás osobně. I po tom všem, co jsme už s Pánem osobně zakusili a kolikrát se už pro něho rozhodli. Nemáme to jednou provždy za sebou. Každé rozhodnutí připravuje půdu pro ta následující. Ale rozhodovat se musíme pořád.

Izraelci prošli mořem a pak pouští a spoustou zkoušek a zkušeností. Určitě už hodně věděli o Bohu i o sobě. Konečně jsou v Zaslíbené zemi. Po mnoha bojích. Řekli bychom: Konečně u cíle. - A je to tu znovu. Jozue jim říká: „Služte Hospodinu bezvýhradně a věrně... Vyvolte si, kterým bohům chcete sloužit.

A v evangeliu? Lidé neunesli Ježíšovu řeč o jezení těla Syna člověka a pití jeho krve a taky o tom, že někomu není dáno od Otce, aby přišel k Ježíšovi. Co asi bylo horší? A tak odcházejí. Považte, co to znamená? Odcházet od Ježíše! Dokonce i mnoho učedníků odcházelo... Něco z Pána poznali, a přece nakonec jdou pryč... A co Dvanáct? „I vy chcete odejít?

Vůbec není lehké následovat Boha. Člověk si tu nesmí dělat žádné iluze. Je to hodně riskantní podnik. Protože Bůh je tak Jiný a jeho cesta se tak odlišuje od našich cest. Člověk se nerad odlišuje od druhých lidí. Chceme mít svůj klid a své bezpečí. A Bůh nás místo toho vyvádí do nebezpečí. Chceme mít své jistoty a Bůh nám je tak rád bere. Vždyť co jiného byla ona božstva otců za Eufratem nebo Emorejců?! Lidské náboženské jistoty. Zajištění bezpečí a prosperity. A Bůh je bere. Kdo to má unést?!

My snad nemáme své bůžky (i když člověk nikdy neví :-), ale i my se musíme rozhodovat. Když přijde na věc, co pro nás bude důležitější: náš život, naše bezpečí, pohodlí, náš pokoj nebo Bůh, jeho Slovo a povolání? Dokud jsme v pohodě, není co řešit, ale když se věci vyhrotí? Když Bůh nám sáhne na něco, co je nám drahé...?

Bůh volá k dobrému rozhodnutí. Především dává skutečnou svobodu. Respektuje naše rozhodnutí. Ale to má pochopitelně důsledky. Boží volání není jen úkolem. Bůh nám při tom pomáhá. Je náročné jít za ním, ale on nám taky pomáhá a to, co dává, je jedinečné.

Naším Bohem je Hospodin. On vyvedl nás i naše otce z egyptské země, z domu otroctví.“ - „Pane, kam bychom šli? Ty máš Slovo věčného života.“ - Kam bychom šli? To, co dáváš ty, nikde jinde nenajdeme.

Tak smíme někdy s chvějícím se srdcem – znovu a znovu říkat své ANO tomuto náročnému Bohu.

„Ty jsi náš Bůh. I když za tebou jen klopýtáme a máš to s námi těžké. Někdy tě výslovně štveme a taky dost remcáme... Přesto všechno jsme rádi, že smíme jít za Tebou. A ty že naše nedokonalé ANO bereš vážně a pomáháš nám.“

design by exarion.cz | 2009