Zamyšlení

Čekám. Čekáš. Čekáme...

1. adventní C

Jr 33, 14-16/ 1 Te 3, 9-13/ L 21, 25-36

My lidé nevidíme do budoucnosti. Je to pro nás velká neznámá. Boží slovo nám říká: Bůh připravuje dobré věci. Zaslibuje spásu.

Pozvedne z prachu to své dobré slovo o svém městě Jeruzalému. Dá vzejít svému spravedlivému Výhonku. Tím se myslí Mesiáš z Davidova rodu. Od něho vzejde i naše spravedlnost. I Boží lid - tedy i my - budeme spravedliví. Prorok to slovo dostal za okolností, které bychom možná nazvali zoufalými a bezvýchodnými. Babylóňané obléhají Jeruzalém a brzy ho dobudou a zničí. Všechno včetně svatyně. Zůstanou opuštěné trosky. Všechno půjde lidově řečeno „do háje“... Lidé možná na dobré slovo zapomenou... Přesto... Přijdou dny, kdy Bůh splní své dobré slovo. Věřící se budou divit. To všechno jsme mohli slyšet v pár verších z Jeremjáše.

Přijde Pán Ježíš s oblaky v nebeské slávě se svými svatými. Pravda, budou tomu předcházet dramatické momenty, tíseň a zkoušky. Lidé budou mít strach z toho, co se děje a budou se bát toho, co to přichází. Dokonce slyšíme, že budou strachy umírat. Tak silný strach! Kdo „má“ víru, nemusí podléhat strachu ani ztrácet naději či důvěru. Víra není absence strachu, ale síla k jeho překonání. Kdo má víru, může i tyto hrůzy brát jako „porodní bolesti“ mesiášského času. Tedy jsou to bolesti. Ale ne ke smrti. Naopak k životu.

Dejte si pozor, aby vaše srdce nebyla zatížena nestřídmostí, opilstvím a starostmi o živobytí. Hlídejte si, aby samá potěšení nebo zase naopak starosti nezpůsobily, že zapomenete na Ježíšův příchod. Myslete na příchod Pána. I když mu nerozumíte, i když nevíte, jak přesně si ho představit. Myslete na něj. Ponesete-li ho v srdci – v mysli, bude to stačit. To už vás povede. Bude v nás „pracovat“ a vnitřně nás proměňovat.

Bůh připravuje dobré věci. Přicházejí od něho. Přicházejí.

Víme to. Slyšeli jsme to a slyšíme znova. Jak se k tomu postavíme? Co s námi toto slovo dělá? To jsou ty zásadní otázky. Vezmeme slovo za své? Budeme doufat a čekat to dobré od Hospodina? Boží slovo nikdy není pouhou informací. Chce nás formovat. [Performovat – performativní aspekt viz Výklad Bible v církvi, I. B. 2 - „Obsahuje existenciální výzvu adresovanou čtenáři.“] Chce se do nás vtělit – chce v nás probudit víru. Pokud ho přijmeme... Dobrá zpráva je vždy výzvou. Vytváří nové možnosti, ale chce, abychom do nich vstoupili. Boží slovo volá po odpovědi. Naší odpovědi.

Tak si to obzvláště v adventu připomínáme. Jak lidé v minulých generacích slyšeli a odpovídali na Slovo a ve všech zmatcích, zkouškách a katastrofách to nevzdávali. Jak jim Bůh pomáhal a oni nacházeli novou naději a sílu.

My to v dnešní době máme dělat stejně. Je mnoho zmatků, zkoušek a katastrof, ale Boží slovo nám chce dát sílu, abychom to nevzdávali, doufali, čekali... modlili se (to je nejlepší způsob čekání) a tak mohli připraveni stanout před Ježíšem, až přijde v nebeské slávě se svými svatými...

design by exarion.cz | 2009