Zamyšlení

Cestou k největšímu Tajemství...

6. postní C

L 19, 28b-40/ Iz 50, 4-9a/ Fp 2, 5-11/ L 23, 23-49

Začali jsme pašijový týden. Koncentrujeme se na tajemství utrpení a smrti Pána. Co to utrpení a smrt znamená? Co vypovídá o Bohu a o nás?

Necháme se tentokrát vést písní z Listu Filipským. Pavel ji uvádí jako příklad správného smýšlení, jako spolehlivý základ pro vzájemné soužití křesťanů.

Pokusím se to udělat krátké. Ale nezaručím, že to bude jednoduché. Z povahy „věci“ je to to nejtěžší. S tím nic nenaděláme. Protože to, čeho se tu neobratně dotýkáme, představuje tu největší sílu. To nejposlednější, co zůstane. Až budeme umírat a budeme prožívat nejtěžší zkoušku..., až nám všechny řeči budou na nic, zůstane toto. Jen toto.

V písni o Kristu Ježíši, jsme slyšeli větu: „Ježíš sám sebe zmařil.“ (ř.: eauton ekenósen; V: semet ipsum exinanivit). „Zmařil sebe sama.“ To je klíč. Ale „sebezmaření“? Nedivím se rozpakům. Není to šťastný překlad. Doslovný by ovšem taky vyzněl... divně. No, řekněte, jak vám zní: „Vyprázdnil se...“? Ono je to těžko přeložitelné. „Zmaření“ použili už Kraličtí. Pár novějších českých překladů má „zřekl se sám sebe“ nebo „vzdal se sám sebe“. To je asi srozumitelnější.

Kristus měl postavení. To nejvyšší. Měl všechno. Všeho toho se vzdal. Svobodně a dobrovolně. Všeho se vzdal. Až mu nic nezbylo. Úplně se rozdal Otci i nám lidem. Až mu pro něho samého nic nezbylo. Nepřestal být roven Otci... neztratil svou moc... jen se vzdal „užívání toho ve všeho“ vůči nám – v našem lidském světě. Skryl to. Aby se opravdu stal jedním z nás. Tím nejposlednějším z nás. Aby jeho „jedinou zbraní“ mezi námi zůstala jeho svoboda, láska a poslušnost.

Co to vypovídá o Bohu?
A o jeho spásném plánu?
A o Ježíšově místě v něm?
(A o tom našem?)
Jaké smýšlení se tu vyjevuje?
Jaká výzva to pro nás je a bude?
Copak za tím muselo - musí být?
Víme, co z toho vzešlo. To můžeme brát jako potvrzení smyslu.
Má smysl se tím zabývat.
Má smysl o tom přemýšlet.
Má smysl tady hledat. Tady je ten poklad.
Právě toto smýšlení Ježíšovo ukazuje cestu.
Pro tento svět to vždycky bude ta největší výzva... No, opravdu je.
Tak o tom máme přemýšlet v týdnu, do něhož vstupujeme.
Co to bylo Ježíši?
Co tě přivedlo na kříž?
Ukaž nám to.
Prosíme.

design by exarion.cz | 2009