Zamyšlení

OTEVŘENÝ A PRÁZDNÝ...

Vigilie vzkříšení

Gn 1, 1-2, 2/ Gn 22, 1-18/ Ex 14, 10-31/ Iz 55, 1-11/ Ez 36, 16-28/ Ř 6, 3-11/ L 24,1-12

Doufám, že jste prožili pěknou BÍLOU SOBOTU. Počasí bylo nádherné. Možná jste byli na návštěvě. Možná na výletě.

V Bibli to je DEN TICHA A KLIDU. Nic se nestalo. Pán ležel v hrobě. Kdepak byli a co asi dělali apoštolové? Slavili šabbat? Šlo to vůbec po té hrůze slavit šabbat? Ticho. Klid. Bolest. Hrozná vzpomínka na včerejšek.

V neděli brzo ráno jdou ženy k hrobu. A najdou ho otevřený a prázdný... OTEVŘENÝ A PRÁZDNÝ... Až rozhovor s podivnými osobami jim připomenul, že Ježíš cosi říkal, že snad třetího dne vstane... nebo tak nějak. A TAK TO ŠLY ŘÍCT APOŠTOLŮM. A apoštolové? NEVĚŘILI JIM. Připadalo jim to jako babský blábol.

Jen Petr se šel podívat. To je Petr. Vždycky hrrr. PŘIŠEL. UVIDĚL. A? VRÁTIL SE V ÚDIVU. To je celé. ANO, TO JE CELÉ. TO DNES SLAVÍME. Jak to všechno začalo. Žádné jásání. Žádné haleluja. Rozpaky. Strach. Bezradnost. A maximálně údiv. To je celé. Takhle to bylo z naší strany.

BŮH TÍMTO „POSUNUL“ SVÉ DÍLO NA NOVOU ROVINU. Je to velké, příliš velké pro malého človíčka. Stejně tak velké jako Boží láska. Kdybychom tak tušili... aspoň malinko... jak moc nás Bůh miluje! A co všechno jeho láska dokáže! Ale my si místo toho děláme starost ze všeho. Stačí maličkost.

VE VZKŘÍŠENÍ PŘICHÁZÍ VŠECHNO NOVÉ. Nové nebe, nová země, nový život, nová forma společenství... Skutečně se stalo a přichází to k nám. Skutečně. Něco, co tu ještě nebylo. S čím zatím skoro nikdo nemá žádnou zkušenost. Bůh nám dává víc, než jsme s to přijmout. Ale nevadí. On nás povede. Neznáme, ale poznáme.

MY DNES TAKY PŘICHÁZÍME VE ČTENÍ EVANGELIA K OTEVŘENÉMU A PRÁZDNÉMU HROBU. A TAKY SE DIVÍME. Známe sice slovo „vzkříšení“, ale nevíme, co si za tím představit. Je to pro nás jen slovo. (Apoštolové ho mimochodem taky měli a taky si s ním nevěděli moc rady.) Je to velká neznámá. A co bude dál? S námi a s našimi blízkými a se světem...? NĚCO BUDE DÁL. BUDE TO PRO NÁS TĚŽKÉ, ALE TAKY KRÁSNÉ, DOBRÉ A NADĚJNÉ (taky smysluplné).

S Ježíšem to neskončilo. Všechno, co se děje s Ježíšem, dopadá „nějak“ :-) na nás – na všechny lidi a celé tvorstvo. Ježíš od nás neodešel. Není v hrobě. Není v podsvětí. ZŮSTÁVÁ S NÁMI. I když jinak než předtím. A MY ZŮSTANEME S NÍM. NAPOŘÁD. I ve smrti. Už nebudeme sami. Náš příběh bude pokračovat. Není čeho se bát. NÁŠ PŘÍBĚH BUDE POKRAČOVAT. Na tomto světě. Ještě nějaký čas. A pak věčnost... Nedovedeme si to představit. Je to pro nás příliš nové. Ale Bůh se nás ujme a povede nás... a my to budeme poznávat. ROZPAKY A ÚDIV SE PROMĚNÍ V ÚLEVU, OSVOBOZENÍ A SKUTEČNOU RADOST. ZAČÍNÁME... Máme co čekat. Začíná něco opravdu nového – pro nás všechny... Máme co dobrého očekávat...

Tak požehnané a radostné Velikonoce všem!

design by exarion.cz | 2009