Zamyšlení

Tak malinká...

27. během roku C

Abk 1, 1-4. 2, 1-4/ 2 Tm 1, 1-14/ L 17, 5-10

Co myslíte: Máme dost víry? Hloupá otázka, co? Nejde o to kolik, ale jaká... Jakou víru máme? Tady (na tomto světě) víra vždycky vypadá malá, směšná, bezbranná, jako plamínek, který každou chvíli sfoukne vítr. Ovšem „věci“ často vypadají jinak než jsou. I kdyby byla tak malinká jako nejmenší, co si dokážeme představit. (Tehdy to bylo hořčičné semínko.) I kdyby se jevila sebemenší, skrývá se v ní velká síla a moc. Přenášení hor (viz Mt 17, 20; Mk 11, 23) nebo vykořeňování staletých moruší máme chápat jako nadsázku, jako obraz pro nemožné. I s malilinkatou vírou dokážete nemožné. - Ve všech těžkostech budete nacházet naději a taky sílu k lásce. Sami se tomu budete divit. Pravda a láska nakonec zvítězí nad lží a nenávistí. Budou ji chtít umlčet a znemožnit. A bude to vypadat, že se jim to daří... a přece nakonec... Nebude to sice tak efektní jako vykořeňující se velká moruše, ale bude to větší zázrak. Boží království přijde a Beránek přemůže vlka... Vypadá to jako sen, ale nakonec se to ukáže jako ta nejskutečnější skutečnost.

Víra. O ní jsme zaslechli ve čtení z proroka Abakuka. Úplně nakonec. „Spravedlivý bude žít pro svou věrnost.“ To je slavná věta, kterou v Ř 1, 17 cituje sv. Pavel a pak ji nad Listem Římanům objevil Martin Luther. „Spravedlivý bude z víry žít.“ Abakuk mluví nějakých dvacet let před dobytím Jeruzaléma a babylonským zajetím. Lidé budou dělat zlé věci. Pravda a právo budou pošlapány... násilí, zpupnost a arogance budou triumfovat. Všichni projdou velkým tříbením. Kdo obstojí? Kdo bude pevný v tom, že Bohu patří moc, že Bůh je pravda a láska, že Boží záměry jsou dobré a že se nakonec naplní. Nevzdat nikdy naději a výhled na Boží království. Nakonec bude vládnout Bůh. Mrtví budou vzkříšeni. A všechno bude obnoveno. Zlo bude zničeno... Neztratit a nevzdat tuto vizi. Chovat ji v srdci a žít z ní.

Svědectví o této víře zaznělo i z 2. Listu Timoteovi. „Bůh nám nedal ducha bázlivosti, nýbrž ducha síly, lásky a rozvahy.“ Navzdory všemu, co nahání strach nebo beznaděj a rezignaci, Bůh nám dává ducha síly, lásky a rozvahy. Navzdory všemu těžkému a zlému smíme žít ze síly, která není z tohoto světa.

To platí i pro nás. Když se zastavíme a zaposloucháme do „jemného hlasu ticha“, poznáme to. Bůh i nám dává ducha síly, lásky a rozvahy... A my z něho můžeme žít. O tom máme vydávat svědectví. V každé době je to třeba. - Hodně mě v poslední době trápí, co se to v naší zemi v posledních letech stalo. Kam jsme se jako společnost vzdálili od ideálů Sametové revoluce? Co se to stalo? To, co se v světě bohužel děje. A my v tom všem a navzdory tomu všemu máme dosvědčovat: Bůh je Pán. Jeho moc a vláda není proti lidem. Naopak. Jeho vláda je pro nás lidi to nejlepší. Bůh je Pán – a jednou bude vládnout zcela viditelně. Zastávat a říkat něco takového v tomto světě vždycky vyžaduje velkou odvahu a lásku. Kdyby ji Bůh nedal, byli bychom ztraceni. Naštěstí Bůh ji dává. „Kdybyste měli víru jako zrnko hořčice...

Děkujeme, Pane, že stačí víra jako zrnko hořčice...

design by exarion.cz | 2009