Zamyšlení

Úplně JINÝ Král...

34. během roku C

Jr 23, 1-6/ Ko 1, 11-20/ L 23, 33-43

Poslední neděli liturgického roku nás biblická čtení vedou k myšlenkám na Kristovu vládu. To je budoucnost našeho vesmíru. Že to je ÚPLNĚ JINÁ MOC, než jakou známe z našeho světa, už dávno víme. Znovu se podívejme, jaká je. Nemáme pro ni dostatečně vhodná slova. Je větší než všechny naše nejvznešenější výrazy. Různí bibličtí svědkové ji dosvědčují z různých pohledů.

Jeremjáš třeba mluví spravedlivém králi Davidovu Výhonku, který, až přijde, přinese lidem spravedlnost od Boha. Nazvou ho „Hospodin naše spravedlnost“. Všechny nás změní zevnitř, ale hlavně změní naše postavení před Bohem. Z hříšníků udělá spravedlivé – přijatelné. Způsobí, že z nás vzejde to dobré, co do nás někdy na počátku vložil sám Bůh... Jen si to zkuste představit.

Velkolepý obraz nám nabízí dnešní čtení z Listu Koloským. To je takový hymnus na Krista. Zpívá se tam, čím vším je Ježíš jedinečný. Je to dlouhá řada velkolepých „věcí“: obraz neviditelného Boha, ten úplně nejprvnější ze stvoření. Byl tu dřív, než svět. Proč nejprvnější? V něm bylo všechno stvořeno. Jeho otisk najdeme ve všem. Od galaxií až po nejmenší částečky hmoty. Celý svět. Jen si představte třeba snímek Hubbleho ultra hlubokého pole. To obrovské množství nejvzdálenějších galaxií, kam můžeme dohlédnout díky technice. A to je pořád viditelný hmotný svět. Když k tomu „připočteme“ duchovní svět andělů a andělských bytostí. Celou tu obrovskou nebeskou hierarchii. To jsou ty „trůny, panstva, vlády a mocnosti“. To všechno je stvořeno skrze něho a pro něho. A on to dává nám. Člověku se z toho až točí hlava.

A jdeme dál. Na něm všechno spočívá. On je Hlava. Ten nejprvnější. Prvorozený z mrtvých. Tedy první vzkříšený. Ten, kterým začíná i naše vzkříšení a našich zesnulých. Prostě ve všem první. V něm je všechno naplno. Plnost sama. V úžasu na něho můžeme hledět jako počátek, střed i konec všeho.

A tím to všechno teprve začíná. Proč má Ježíš toto ústřední a nejdůležitější místo ze všech? Proč toto všechno? K čemu tato jeho moc a sláva? - Protože v něm se děje smíření všeho. Celý rozhádaný, rozbolavělý svět v něm nachází a jednou najde naplno smíření, jednotu, porozumění, přijetí. On to všechno do pořádku. Aby to bylo tak, jak to Stvořitel zamýšlel. A proč to? Protože on se za všechny obětoval. Doslova pokoj nastolil skrze jeho krev na kříži. On ukázal největší lásku. Obětoval se za všechny. Svobodná oběť z lásky je tou největší mocí ve vesmíru. Kdybych se vrátil k výročí Sametové revoluce před týdnem, tak bych řekl: „Tady máte tu pravdu a lásku, která zvítězí nad lží a nenávistí“. Skutečně. To heslo je velmi biblické a křesťanské – a pravdivé. Tady máme budoucnost vesmíru. Pro nás zatím – neuvěřitelné. Zatím. Kdo žije pro pravdu a nebojí se žít pro druhé, má větší moc. Přináší život druhým... Tak to je kralování Kristovo, jehož naplnění čekáme. „Protože on pokoj nastolil skrze svou krev na kříži.

V evangelním čtení Ježíš visí na kříži a brzo umře. Před tím ještě jako Král přislíbí ráj jednomu ze spolu lotrů. On – a jedině on – uvádí každého, kdo o to stojí, do ráje. Třeba i zločince. Někoho to pobuřuje, ale měli bychom všichni být rádi. Jestliže jeho dobrota je tak veliká, že přijme i zločince, tím spíš přijme i nás :-) Tady se nám evangelium potkává s Jeremjášovým: Nazvou ho „Hospodin naše spravedlnost“.

Ježíš se rozdává pro nás a pro všechny. To je jeho moc a vláda. Jediná skutečná moc v celém vesmíru.

design by exarion.cz | 2009