Zamyšlení

A to je celé...

4. adventní A

Iz 7, 10-14/ Ř 1, 1-7/ Mt 1, 18-25

Tak už máme skoro Vánoce. Biblická čtení ukazují k Ježíšovu původu. Jak ho Maria s Josefem přijali. Jak to pro ně nebylo lehké, ale Bůh jim pomohl. Jak pochází z Davidova rodu (To ukazuje, jak je Bůh věrný – jak drží své slovo a sliby.) A zároveň je Boží Syn – ten Zmrtvýchvstalý. Žije náš život a překonal smrt. I tu naši. Plný Ducha svatého. Plný Boží lásky. „Plný Boha“.

On je znamením Boží přítomnosti v našich životech. Jak už to prorokoval Izajáš: S námi Bůh. Hebrejsky: IMMANÚ-EL.

„S NÁMI BŮH“ - A to je celé. To nám bylo darováno. To žijeme. To slavíme každými Vánocemi. To je celé...

Učíme se vidět důsledky a význam. Co to znamená?

Není situace, kdy by s námi nebyl Bůh. Tím se mění úplně všechno. Náš svět je od té doby jiný. Začíná to tím vnitřním světem. [„Svět člověka je dvojí“, M. Buber. Svět věcí a svět vztahů.]

Dovedeme si představit, jak je Bůh s námi?

Možná tady je problém. Nedělá nám potíž uvědomit si, že Bůh je s námi, když se nám daří dobře, když prožíváme něco hezkého a dobrého, mocného a silného. „To je Bůh!“ nebo: „To je boží!“, řekne leckdo v takové chvíli.

Ale co když se nic mocného a silného neděje? Co když jsme vystaveni zkouškám a máme pocit, že to nemůže dobře dopadnout a nám je strašně úzko. Jsou takové chvíle a všichni je známe. Bible taky. Velká část knihy žalmů se snaží vyzpívat takovou bolest. Víra nám otvírá vnitřní zrak, abychom viděli, že Bůh je i tehdy - možná právě tehdy - s námi. Není chvíle, není situace, kdy by Bůh nebyl s námi. V Ježíšovi Bůh přijímá za svou bolest a nejistotu nás lidí. Když pak my něco takového prožíváme, máme možnost potkat i tam Boha. I tam. To je Immanú-El.

To znamená, že nejsme opuštěni. Nikdy.

Nejsme na ty problémy sami. Na nic nejsme sami.

Tak to vlastně začalo s tím Achazem, jak slyšeli od Izajáše. Jeruzalémský král byl tehdy v úzkých. Dva králové se svými vojsky šli proti němu. S přesilou. A Achaz se strašně bál. Nebyl to dobrý král. Nemiloval Boha. Ale Bůh ho přece nenechal. A i když odmítal znamení, Bůh sám mu znamení dal. Syna. Právě když bylo nejhůř, přichází zpráva o těhotenství mladé královny. Syn - budoucí král Chizkijáš - Jako znamení, že Bůh nás neopustil. Nepřichází konec. Naopak. Máme budoucnost. Bůh otvírá další cestu.

Pro Achaza byl tím znamením jeho syn. Pro nás je tím znamením Ježíš. O něm to platí naplno. V něm je S NÁMI BŮH. Immanú-El. Obrovská „věc“. Bůhnás neopustil. Protože je věrný a záleží mu na nás. Nejsme na nic sami. Máme co doufat. Vždycky má smysl doufat a věřit. Nikdy to není ztracené.

Toto se učíme vidět svým vnitřním zrakem. Už nyní to dává sílu. Osvětluje to náš svět nebeským světlem. A je to příslibem, že tuto Krásu a Slávu uvidíme na vlastní oči.

Už jsme byli obdarováni. Poznávejme tento dar... IMMANÚ-EL.

design by exarion.cz | 2009