Zamyšlení

Solidární Bůh

Neděle po Vánocích – Rodiny Páně (cyklus A)

Iz 63, 7-9/ Žd 2, 10-18/ Mt 2, 13-23

(Kázání pro Český zápas)

Všechno, co Bůh dělá, všechny jeho činy, které slavíme o svátcích, vypovídají o jeho milosrdenství. Úplně všechno a úplně všude: Milosrdenství. „Milosrdenství Hospodinovo budu připomínat.“ Izajáš nemluví jen o jednom. Používá plurál. „Ta (mnohá) milosrdenství Hospodina budu připomínat.“ Není jedno milosrdenství, ale hromada. Náš Bůh je nesmírně milosrdný. Vlastně se po nás nechce nic jiného, než vnímat a připomínat (tj. pomáhat si sobě navzájem a všem lidem, aby je taky viděli a věděli o nich.).

Když se prorok ohlédne zpět do dějin svého lidu, co vidí? Samé zkoušky, nebezpečí a ohrožení, okupace, obléhání nepřáteli... ale taky vysvobození a věrnost Boží. Ve všech zmatcích a nejistotách – přece jen Bůh se svou dobrotou. Bůh jako ten, kdo pomáhá a vysvobozuje. Někdy taky soudem, ale vždycky především jako „Ten, kdo vysvobozuje.“ Totéž smíme doufat i dnes. Proto to vůbec Izajáš říká. Zbytek Izraele, co se vrátil z exilu a obnovuje Jeruzalém plný trosek, unavený a skleslý zbytek Izraele, potřebuje slyšet právě toto. Potřebuje to, aby se vzchopil k nové naději. Naše situace je sice jiná, ale možná v něčem i podobná. Přemýšlejme o tom. Ve všech nebezpečích a ohroženích, která cítíme v osobních životech i společných dějinách, smíme vědět, že Bůh především pomáhá a vysvobozuje.

Nejpodivuhodnější podoba Hospodinova milosrdenství je naznačena slovy: „Každým jejich soužením byl zužován.“ Zvláštní věta. Jako by tam tak nějak „trčela“. Tak zvláštní, že ti, co připravovali konečnou podobu hebrejského textu, doporučili číst tu na rozdíl od psaného trochu jinak. (Jde o jediné písmenko, ale mění význam textu.) „Každou jejich tísní, on byl tísněn.“ Vzal na sebe každou jejich tíseň. Nechal na sebe dopadnout všechno, co je tísnilo. Války, zajetí, pokořování, okupace... Bůh byl s nimi, tam kde by to nikdo neřekl. Právě tam. Vnitřně, ale o to intenzívněji. Prožíval to víc než my. Co my o tom víme, jak Bůh prožívá naše úzkosti a bolesti? Jedno z největších tajemství: Bůh účasten bolestí a zápasů lidí. Naše srdce tomu pořád ne a ne porozumět. A nedivím se. Chtěli bychom, aby tísně prostě zmizely... Bůh je však překonává tím, že je prožívá s námi... Bůh přítomný zvláště těm, kdo prožívají nejkrajnější tíseň, těm, kdo jsou na konci se silami, těm, kdo „si sahají na své dno“... Tam, kde se zdá, že už není nic. Právě tam Bůh, plný nejrůznějších milosrdenství. V Ježíšovi se to naplňuje fyzicky. Princip však zůstává stejný.

Bůh vstupuje do našeho světa. Nebezpečného světa. Mezi zlé lidi. Mezi ty, co zneužívají svou moc a ubližují druhým. Vstupuje tam jako člověk – prostě: jeden z nás. Solidarizuje se se svým lidem. Bere na sebe těžký úděl židovství (být jiný – být vyvolený k požehnání druhým a přitom se stát terčem předsudků, útoků a diskriminací). Ale taky na sebe bere úděl všech lidí. Zvláště těch chudých a obzvláště obětí válek, násilí a nespravedlností. Vždyť skoro první, co zažil, bylo, že se stal uprchlíkem. Hned mu šlo o život. Hned musel opustit vlast a stát se imigrantem v bezpečnější zemi, kde ho naštěstí přijali.

Bůh solidární. Stává se jedním z nás. Veliké tajemství. Kdo je pochopí? Dá se vůbec pochopit?

Právě to slavíme v tyto dny. Bůh se stává naším bratrem. Nikoli „jako“, ale doopravdy se všemi důsledky. Zní to neslýchaně (až nehorázně). Taky to neslýchané je. Bůh naším bratrem. Tím nám říká něco jako: „Chci žít totéž co vy... a tak vás uvést do své rodiny, abyste i vy poznali Otce.

Ale nespěchejme příliš. Držme se začátku. Dívejme se na Ježíše a na svět a na druhé lidi (ten dnešní svět a své současníky – Jen si je vybavujme a připomínejme.) pod zorným úhlem solidárního milosrdenství. „Ve vší tísni, ve všech úzkostech... jsem s vámi. Všechno, co prožíváte, se mne dotýká víc, než byste si mysleli.“ A tato účast Boží na našem údělu začíná měnit zevnitř všechno. Spása začíná. Pomalu, skrytě, ale jistě a skutečně.

Pane, děkujeme ti, že jsi přišel a jsi ve všem, co prožíváme. Odkrývej nám toto tajemství, ať mu více věříme a čerpáme z něho útěchu a sílu. Skrze Krista, tvého Syna, našeho bratra a Pána. Amen.

design by exarion.cz | 2009