Zamyšlení

Ve JMÉNU...

Oktáv Narození Páně (Nový rok, Jména Ježíš, Obřezání Páně)

Nu 6, 22-27/ Ga 4, 4-7/ L 2, 15-21

Každý rok začínáme jménem Pána: Ježíš (hebrejsky: Jóšúa nebo taky Jhóšúa; řecky: Jésús). První den našeho nového roku nám vychází na osmý den po Vánocích. A osmý den po narození chlapce konají Židé jeho obřízku. A při ní se dává dítěti taky jméno. S Ježíšem to bylo úplně stejně. Jak jsme slyšeli v závěru evangelního čtení. Dnes, osmý den po narození, dostal tedy své jméno Jošua´. Proto klademe při dnešní slavnosti takový důraz na jeho jméno.

Ale má to ještě hlubší význam. Začínáme něco nového a uvědomujeme si, že potřebujeme pomoc a ujištění o Boží přítomnosti. Přesně toto poselství nese jméno Jóšua´. Vy to už určitě víte. Ale zopakujme si to aspoň trochu.

Ve jménu Jošua proznívá jednak zkratka jména Božího. Přesně toho, které slyšel Mojžíš u hořícího keře. Přesně toho, kterým Izraelci vzývají Hospodina. Přesně toho, kterým kněží (Koheni – Kohnové) dodnes žehnají shromáždění v synagogách a které jsme dnes slyšeli v prvním čtení. To je ta první slabika: Jó nebo Jhó.

Druhou část Ježíšova jména pak tvoří tvar slovesného kořene jaša´, které se překládá nejčastěji: spasení, pomoc, záchrana.

Spojuje se tu tedy dohromady Boží jméno a záchrana či pomoc. Takže: „Hospodin pomohl – pomáhá – pomůže.“ To je trvalé poselství a příslib záchrany či pomoci. Skrze svého Syna a jeho jméno nám Bůh každému říká: „Ty, ať se stane cokoli, ať to bude jakkoliv vypadat, budu s tebou. Neopustím tě. Budeš se možná divit nebo tomu nebudeš rozumět, ale důvěřuj mi. Neopustím tě a pomůžu ti.“

Boží jméno, které se nám v Ježíšovi znovu připomíná, zpřítomňuje spásu: vyvedení z otroctví Egypta a Babylóna a všech jiných otroctví do svobody. Tato spása se děje i dnes. Všude tam, kde se vypráví příběh Božího lidu, kde mu lidé věří a vztahují se k němu, se děje spása. Ona je a je taky pro nás.

Boží jméno představuje jakési synonymum a shrnutí spásy a Boží lásky. Vložit na někoho Jméno znamená poručit ho do Boží lásky... To má vždycky smysl a vždycky pomůže. Pochopitelně, ne jako zaříkávadlo „abraka dabra“, ale připomene to základní vztah, který Bůh k nám má. Ten představuje jakousi „pevnou půdu pod našima nohama“. Ať už člověk ví nebo neví či jak a co o tom ví, vždycky pomůže připomenout si to nejdůležitější, odkud vycházíme. „Ať jsi udělal, člověče, cokoli, ať jsi jakýkoli, Bůh má k tobě vztah. A to dobrý. Má tě rád. Záleží mu na tobě.“ To je možná to nejdůležitější, co třeba na nový rok nebo v nové etapě svého života potřebujeme vědět. „Bůh má k tobě vztah. Je na tobě, jak si to přebereš a postavíš se k tomu..., ale jeho pozitivní vztah k tobě tě předchází a jde ti naproti. Máš slušný základ a slušnou šanci – ať se stane cokoliv.

S tím jdeme vstříc budoucnosti.

Šťastný nový rok!

design by exarion.cz | 2009