Zamyšlení

Správná CESTA, nalomená třtina a doutnající knot...

Křest Páně

Iz 42, 1-7/ Sk 10, 34-43/ Mt 3, 13-17

Dnes jsme ve čteních evangelia udělali skok takových 30 let. To už je něco! Ježíš už není dítě, nýbrž dospělý muž. Je mu třicet. A začíná své veřejné působení.

Tím, že se dá se pokřtít od Jana Křtitele. Jít k Janovu křtu znamená: Věřím, že Boží království přichází. Bůh a jeho věci mě zajímají. Uvědomuji si, že potřebuji pokání, chci být očištěn a připraven. Osobně to Ježíš nepotřebuje, ale dělá to kvůli nám. Jako gesto bratrské lásky. Říká tím: „Patřím k vám a vy patříte ke mně. Jsme bráchové.“ - A taky kvůli Bohu: „Je třeba naplnit všechnu spravedlnost.“

Janovým křtem to všechno začalo,“ říká sv. Petr ve druhém čtení ze Skutků. Co všechno? Spása, jak se o ní mluví v evangeliu. Celý ten příběh. Věci se daly do pohybu. Začala se naplňovat zaslíbení. A my (=mluví za apoštoly) jsme byli u toho. Ba, víc. Nejen u toho, ale stali jsme se součástí toho všeho. A ještě větší div: každý, kdo to slyší a chce se připojit, může. Kdokoli.

Při křtu je Ježíš představen – Božímu lidu, celému světu. Tak to je ON. Tady ho máte. Ten, o kom mluví Moše a proroci. Můj Služebník (Eved). Plný Ducha. On vynese spravedlivý soud. Nekřičí, nedává se slyšet na ulici. Nalomenou třtinu nedolomí. Doutnající knot neuhasí. Neprosazuje se vnější silou. Nepřichází dokonat zánik, ale spíš podpořit a posílit všechno dobré, životaschopné. Veškerou svou moc – a ta bude Boží – použije k tomu, aby lidi vyvedl z nejrůznějších žalářů vnějšíc h i vnitřních.

A pokračujeme: V něm Bůh vyhlašuje Šalom! Taky „Pán všech“ - nejvyšší autorita. Taky „Soudce živých a mrtvých“. Pro jeho jméno (= tedy kvůli němu) budou odpuštěny hříchy každému, kdo v něho věří. Ano. To je ON. Tady ho máme. O něho se zajímejte. Ten je pro nás všechny opravdu důležitý. Vzpomeňme jen, co všechno jsme o něm už slyšeli.

Také on sám (Ježíš) je ve křtu ujištěn Boží přízní. „Jsi můj milovaný Syn a já jsem a budu s tebou. Mám zalíbení v tobě. Líbí se mi, co děláš a jak to děláš. Líbí se mi cesta, pro kterou ses rozhodl...“

Mnohokrát jsme už slyšeli, že v Ježíšovi a s Ježíšem se všechno děje ve vztahu k nám. I tento křest a toto ujištění. Když Ježíš něco dělá kvůli nám, není to jen jako vzor, který máme naplnit. Spíš nám připravuje cestu. Tím, že něco udělá, nám otvírá cestu, abychom to dokázali udělat také my. Když on je ujištěn při svém křtu, je to tak trochu jištění i pro nás – v jeho stopách. „Jste mé milované děti. Líbí se mi, že jdete po stejné cestě jako můj Syn...“ To moc potřebujeme. „Neboj! Jsem s tebou. Neopustím tě. Pomůžu ti. Ale taky: Nespletl ses – nespletla ses. Toto je ta cesta. I když se třeba lidem zdá divná... Toto je ta cesta. Na ní dojdeš nejdál... dovede tě až do nebe... Neopouštěj ji.

Máme o čem přemýšlet. Pořád musím myslet na tu nalomenou třtinu a doutnající knot... :-)

design by exarion.cz | 2009