Zamyšlení

Vstaňte a nebojte se!

Poslední po Zjevení (Proměnění)

Ex 24, 12-18/ 2 P 1, 16-21/ Mt 17, 1-9

Když dáme vedle sebe příběh o Mojžíšovi na hoře Choréb a o Ježíšovi na Hoře Proměnění, hned nám vyvstanou podobnosti. Pokud si učedníci vzpomněli na Mojžíšův příběh, museli jim napadnout: „O tom jsme už slyšeli. To nám něco připomíná.“ S Ježíšem a Mojžíšem a Elijášem na hoře. Ježíš je tam vzal cestou do Jeruzaléma na kříž. Učedníkům to ještě nedochází. Slyšeli o tom sice, ale nerozumí tomu. Jsou na Hoře. Oslněni, přemoženi, naplněni bázní. Je to pořád stejný Ježíš. Jen se na malou chvíli poodkryla opona jejich srdcí. Učedníci vidí, kdo je Ježíš aco to znamená jít za ním. Vidí to i pro nás. Kam tato cesta vede? Do věčného světla, jímž je Bůh sám. Poznáme Pravdu a budeme dokonale poznáni. Najednou to tak uvidět je velká síla. Příliš velká síla. Příliš. Člověka by to umořilo. Naštěstí Bůh má pro nás stále slovo: „Vstaňte!“ (Také: vstaňte z mrtvých; ř. egerthéte) - „Nebojte se!“ (ř. mé fobeisthe) - „To je dobrá cesta. Jste tu dobře. Nejdete do prázdnoty ani nicoty či zmaru. Může se vám to tak sice někdy (třeba i většinou) jevit, ale není tomu tak. Nechť vás neovládnou takové myšlenky! Vytrvejte! Nevzdávejte to!“ To nám musí říct někdo jiný! V Božím jménu. „Vstaňte! Nebojte se! Nevzdávejte to!

To je účel prorockých slov. Tak jim máme rozumět. Celé Bibli! Ta slova vytyčují Boží cestu. „Toto je ona.“A taky dávají novou sílu jít po ní dál. „Toto je Boží cesta. Jděte po ní směle dál.“

Vidění, kterého se oněm třem dostalo na Hoře, představuje něco jako průrvu v mracích. Na chvíli viděli a potvrdilo se jim tak: „Toto je pravda.“ Děsivá i nádherná chvíle zároveň. Na něco takového člověk nemůže zapomenout. Není divu, že zatouží po tom se v ní zabydlet. „Už tu zůstanu. Tady jsem u cíle.“ Omyl. Ale Boží slovo říká naopak: „Neupněte se na tuto chvíli. Neustrňte v ní. Nechtějte si ji podržet navždy.

Ježíš je dál v pohybu. Jděte se za ním. O něho jde. On je tu ten nejdůležitější. Ta chvíle prozření je jen malým potvrzením. Potřebujeme to. Ale mnohem důležitější je pro nás, co říká Mojžíš a proroci – a apoštolové. Co říkají a kam jejich slovo ukazuje. To jsou slova od Boha. Sice zprostředkovaná lidmi, ale původem z Bohem. Ukazují nám cestu... pomáhají nám na ní.

Jsme-li tu a slyšíme-li slovo, jsme na dobré cestě. Vytrvejme na ní. Nevzdávejme to. „Oblak je zastínil a z oblaku promluvil hlas: Toto je můj milovaný Syn, kterého jsem vyvolil, toho poslouchejte.

design by exarion.cz | 2009