Zamyšlení

Se dvěma Adamy...

1. postní A

Gn 2, 15-17/ Ř 5, 12-19/ Mt 4, 1-11

Hřích v ráji“ a „Pokušení na poušti“, „První Adam“ a „Definitivní Adam“ tu stojí proti sobě. Ne jako protivníci, ale jako související a vzájemně se doplňující protějšky.

Jiné okolnosti, ale stejná situace. Nakonec jiné vyústění.

Na konci prvního příběhu poznali, že jsou nazí. To znamená křehcí, zranitelní, ohrožení. I když toho tolik dokážeme vymyslet a vyrobit, jsme pořád nazí – odkrytí, zranitelní, bez zbroje. Na konci druhého příběhu: „Hle, andělé přistoupili a obsluhovali ho.

Jsou to i naše příběhy. V prvním se poznáváme stoprocentně. To jsme my. Ve druhém máme šanci poznat se taky. V tom spočívá naše spása, že se poznáme v Kristu, že v něm najdeme své pravé já.

V nejistém a zmateném světě si potřebujeme pamatovat, „kdo jsme“ a „odkud - kam jdeme“. Co po nás Bůh opravdu chce? Máme tendenci si věci upravovat, zkreslovat, znepřesňovat. Nedržíme se přesně toho, co řekl Bůh. Platí to o nás jako jedincích i o nás jako církvi.

Kdo jsme?

Jaké je naše poslání?

Co po nás Otec opravdu chce? (Třeba abychom lidi bavili? Vymýšleli pro ně volnočasové aktivity, jak se dnes říká?)

Když zapomínáme a znepřesňujeme a vymýšlíme si, stáváme se snadnou kořistí Zpochybňovatele. „Jakže, Bůh vám zakázal...?“ A my se do toho začneme zaplétat a má nás.

Hodně toho sami dokážeme vymyslet a vyrobit (nejen technicky)– ale nestačíme si, potřebujeme Boha. „Vždyť bez Stvořitele se stvoření ztrácí v nicotě,“ (Gaudium et spes 36). Obzvlášť to platí o Božím obraze. Potřebujeme Krista. A on se nám dává, abychom nebyli sami a ztraceni.

Ještě něco maličko ke čtení z Listu Římanům: Milost (tedy Boží láska, působení Božího Ducha) dokáže víc než hřích. To je velmi osvobodivá věta. My lidé to většinou nějak zpackáme a uvrhujeme sebe i náš svět do chaosu. Ale Ježíš svým rozhodnutím náš chaos překonává a a dává život. Jeden Spravedlivý zachraňuje náš svět. Nám se zdá, že hřích a destrukce se ohromně šíří a jde na nás z toho malomyslnost. Ježíš spravedlivý má však mnohem větší moc a vliv.

Víte, že nás tato slova nemají uchlácholit k podřimování a pasivitě, ale naopak osvobodit, abychom se ke Kristus zápasícímu s ďáblem přidali i my.

Ještě jednu „věc“ mám na srdci. Boží slovo překypuje bohatstvím. Skrývá bezpočet významů a významových nuancí. Snažme se být tomuto bohatství co nejvíc otevření. Přemýšlejme o čteních, objevujme různé souvislosti, významové roviny... Písmo je vždycky pestřejší a bohatší než si dokážeme představit.

Zároveň nezapomeňme na základní poselství. Na to, co nám Bůh především říká.

design by exarion.cz | 2009