Zamyšlení

Obyčejná, pokorná služba...

Zelený čtvrtek

Ex 12, 1-4.11-14/ 1 K 11, 23-26/ J 13, 1-15

Začínáme velikonoční triduum. Vrcholné velikonoční dny. Začínáme tři dny nabité poselstvím.

V provizorních podmínkách nám nezbyde, než zaměřit se na to podstatné.

Všechny tři mají něco společného a každý něco specifického.

Nejprve to společné: Boží láska projevující se činy v dějinách. Bůh způsobil vyjití hebrejských otroků z Egypta. To je veliká věc! Bůh vydal svého Syna. To je vůbec ta největší věc :-)! To nám říká: „Jsme Bohem milovaní. Bůh má s námi jen ty nejlepší úmysly. Vydává se nám a jde nám maximálně naproti.“

Teď to specifické. Dnes je to: Památka – Zpřítomnění. (Zikarón – Anamnésis - Commemoratio). To znamená: Nejdůležitější Boží činy zůstávají přítomné. Nevzdalují se nám do minulosti. Nejsou jen „kdysi“. Projevují se i „dnes“. I nás po staletích dnes „živí“ a vnitřně osvobozují.

Na jiné rovině, rovině Ducha, svobody, srdce... V lidech, co jimi žijí. V lidech, co na nich postavili své životy, co v nich našli své vysvobození. A nyní slaví svého Osvoboditele, jak jen mohou.

My do toho patříme taky. Žijeme v roce 2020. Dopadá na nás zrovna ta pandemie a všelijaká nejistota. Ale jsme tu, vyznáváme a slavíme Boha, který vysvobozuje a dává život.. A to vědomí, myšlenka na tohoto Boha, dává sílu a naději.... Svým slavením ujišťujeme sami sebe a současně informujeme svět o tom, že Bůh ho skutečně tak miluje, že dal svého jediného Syna, a taky že tento dar Syna vděčně přijímáme... Nemůžeme se třeba sejít a slavit společně eucharistii, jak jsme zvyklí, ale sjednocujeme se na různých místech ve stejném Duchu lásky a oběti a Ježíš je uprostřed nás a dává se všem...

Nakonec, Janovo evangelium ukazuje, že Ježíšova památka se neomezuje jen na slavení eucharistie, ale zpřítomňuje se taky v pokorné službě. Možná nám letošní okolnosti připomenou právě tento druhý pól: pokornou službu pro druhé; obyčejnou, pokornou službu... To není nic nápadného a speciálního. Ježíš učedníkům umyl nohy. Obyčejná, pokorná služba. To je to, co děláme denně. To, co nás někdy unavuje, ba, dokonce rozčiluje (protože je to pořád stejné. Málokdo si toho všimne a ocení to...). Tak právě to smíme vidět a učinit zpřítomněním Kristovy lásky. To je něco úžasného. Na to smíme myslet dnes večer - a nejen dnes večer :-)

design by exarion.cz | 2009