Zamyšlení

Spasitel na seně...

Narození Páně (v noci)

Iz 9, 1. 5-7/ Tt 2, 11-14/ L 2, 1-20

(upravená, uzrálá a pročištěná verze, kterou jsem už nestačil říct :-)

PŮLNOČNÍ pro mnohé to je především ZVLÁŠTNÍ ATMOSFÉRA a taky KRÁSNÁ HUDBA.

Tak to všechno JE LETOS JINAK. To nám může pomoci přiblížit se víc Narození, jak o něm svědčí sv. Lukáš.

PŮLNOČNÍ TO JE PŘEDEVŠÍM OBYČEJNÝ PŘÍBĚH O NAROZENÍ CHUDÉHO JEŽÍŠE. Muselo se to stát mimo domov. Měl domov. Nebyl bezdomovcem. Ale MUSEL SE NARODIT MIMO TENTO DOMOV. KVŮLI ÚŘEDNÍMU NAŘÍZENÍ. To tak úřady dělají. Nařizují. Zakazují. Ovlivňují životy lidí. Tehdy i dnes.

Ale zpět k tomu narození v Betlémě. Nebyla tedy u toho krásná hudba. Nebyly tam zástupy. Nikoho to nezajímalo. Nebyla tam sváteční atmosféra. Tedy pominu-li onu euforii doprovázející (věřím, že) každé narození dítěte. BYLO TO ÚPLNĚ OBYČEJNÉ. (Tím to bylo Boží.)

Jen pastýřům, co byli vzhůru, se v noci zjevil anděl a řekl jim: „NEBOJTE SE, HLE ZVĚSTUJI VÁM VELIKOU RADOST, KTERÁ BUDE PRO VŠECHEN LID. DNES SE VÁM NARODIL SPASITEL, KRISTUS PÁN, V MĚSTĚ DAVIDOVĚ. TOTO VÁM BUDE ZNAMENÍM: NALEZNETE DĚŤÁTKO V PLENKÁCH POLOŽENÉ DO JESLÍ.“ Bůh si vybírá zvláštní nevěrohodné posly. Takový je náš Bůh. Proč pastýři? Co ostatní? Zkusme o tom přemýšlet.

„NARODIL SE VÁM SPASITEL KRISTUS PÁN.“ Spasitel. Spása. Zachránce. Záchrana. CO JE TO SPÁSA? Při výuce náboženství ve škole jsme na to letos narazili. Děti, které učím, jsou až na 1-2 výjimky bez církevního zázemí. Byly překvapeny tím, že VÁNOCE JSOU NAROZENÍM SPASITELE. Že to je narození Ježíšovo věděly. Ale že on je Spasitel, prostě nějak ne. „CO BY MĚL TEN SPASITEL TADY ZA PRÁCI?“, ptal se jeden chlapec. Tak jsme si o tom povídali.

Co způsobil Spasitel svým narozením v Betlémě? Řekl bych: BŮH JE S NÁMI VE VŠEM (zvláště v naší chudobě a poddanosti různým zákonům a zákonitostem, v naší slabosti). JAKO TAJEMSTVÍ. JAKO SKRYTÁ ŠANCE, KTEROU SMÍME OBJEVOVAT. Jako život – lepší a krásnější a smysluplnější… jako ta nejlepší alternativa. Jako NÁŠ PRAVÝ ŽIVOT, KDY TO JSME KONEČNĚ A OPRAVDU MY… NAPLNĚNÍ A SCHOPNI A OCHOTNÍ BÝT TU VÍC PRO DRUHÉ.

JE TO ZJEVNÉ A PŘITOM SKRYTÉ. Bůh se rád skrývá – tak, abychom ho přece jen našli. Rozhlédněme se kolem sebe. ON JE TU S NÁMI. Ve chvílích ticha se to někdy stává ještě zjevnější. JE TADY S NÁMI BŮH – stvořitel vesmíru. ÚPLNĚ OBYČEJNĚ A TIŠE. NIC Z TOHO, CO PROŽÍVÁME nebo mohli bychom prožívat NÁS UŽ NEMUSÍ DĚSIT. Opravdu nic. NIC Z TOHO, CO PROŽÍVÁME, NÁS UŽ NEMUSÍ OD NĚJ ODDĚLOVAT. NIKDO A NIC V CELÉM TVORSTVU NEMŮŽE NÁS ODDĚLIT OD LÁSKY BOŽÍ V KRISTU JEŽÍŠI…(Ř 8)

A PODLE ČEHO POZNÁME, ŽE TO JE PRAVDA? NAJDETE MIMINO – NA SENĚ VE ŽLABU. To je potvrzení. MIMINO NA SENĚ V JESLÍCH JAKO POTVRZENÍ TOHO, ŽE BŮH JE S NÁMI VE VŠEM. První, co člověka při tom napadne je: „Děláte si srandu?“ Ale ono to zas tak praštěné není. PRÁVĚ V NAŠÍ SLABOSTI, CHUDOBĚ, ZRANITELNOSTI, V TOM, ZA CO SE TŘEBA I STYDÍME (A to všechno je přítomné v malém dítěti na seně), PRÁVĚ TAM SE TO UKAZUJE NEJVÍC A POTVRZUJE: BŮH S NÁMI SDÍLÍ NÁŠ ŽIVOT. Nebojme se toho. Naučme se dívat na svůj život i na životy druhých z této neobvyklé perspektivy. Není to lehké, ale také to není nemožné. Tento nový pohled PŘINÁŠÍ TO OSVOBOZENÍ. Obrovské osvobození. A my věříme, že tím to jen začíná…

design by exarion.cz | 2009