Zamyšlení

Kristus a ďábel, člověk a hřích… a spása

10. neděle během roku B

Gn 3, 8-15/ 2 K 4, 13-5,1/ Mk 3, 20-35

Dnešní texty jsou bohaté a různorodé. Téma je... těžké. Jde o Krista a ďábla, o člověka a jeho hřích, o odpuštění nebo neodpuštění, o Boží vůli – tedy o záměry Boha s námi...

První čtení před námi otevírá drama hříchu.I ukryli se člověk a jeho žena před Hospodinem…“ Je to příběh o nás. O všech lidech všech dob. Co se to stalo, že se schováváme před Bohem? Jak to, že se nám z Boha stal jakýsi strašák? A co na to Bůh? Ptá se. „Kde jsi?“ - „Kdo ti pověděl…?“ - „Nejedl jsi snad…?“ - Cos to učinila…?“ - Bůh se ptá. Ne, že by nevěděl. Ptá se kvůli nám. A tím nám „přihrává“ novou šanci… Když odpovíme, když vylezeme ze křoví, když po tom všem přesto staneme před Boží tváří a řekneme: „Otče, odpusť, zhřešil jsem…“ - „Je to moje chyba… Nemám nic na svou omluvu…“ Kdybychom to dokázali, všechno by bylo jinak...

Ale dokázal to člověk v zahradě Eden v našem příběhu? Dokážeme to my? Přiznat a vyznat?

Naše rozhodnutí spoluutvářejí budoucnost. Mají důsledky. Mají váhu. Ale žádné lidské selhání nemůže zmařit Božím záměr s lidmi a celým stvořením. „Mezi tebe a ženu položím nepřátelství i mezi símě tvé a símě její. Ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu.“ Potomstvo / potomek to je budoucnost. Budoucnost má člověk. I když selhává. Ne had. Budoucnost a Boží rozhodnutí patří synům a dcerám lidským. Zlo, nenávist a lež budou nakonec přemoženy. V Potomku. Jednou definitivně. S touto perspektivou se budou odehrávat dějiny světa. Tím se nebagatelizuje zlo. Možná to tak někdo bude chápat, ale to by bylo „úplně mimo“. Tak to není myšleno. Tato perspektiva vítězství dobra pomáhá udržet naději. To znamená denně se přece jen přes všechno zlo, intriky, sobectví a... rozhodovat pro pravdu, pro lásku, pro pomoc potřebným, pro vykonání toho, co je dobré, i když za to třeba budu muset hodně zaplatit. Nebát se a bude-li to nutné, jít sám proti proudu. Tato perspektiva nám pomáhá, abychom nepropadli rezignaci a nepodlehli myšlence, že zápas o dobro a porozumění nemá cenu…

Teď k evangeliu. To vyznívá hodně podobně. „Všechny hříchy budou lidem odpuštěny i rouhání…“ Kromě jediného… Co se tím myslí? Musíme vyjít z celého příběhu. Situace je nepřehledná. My máme výhodu velkého odstupu. Ale když je člověk v jádru dění a ono se toho tolik děje, má problém správně si věci zařadit. Tak ten Ježíš káže… tu a tam někoho uzdraví. Vzniká rozruch. Od něho a kolem něj se věci dávají do pohybu. K čemu to povede? Je to dobře nebo špatně? Není to celé úlet? Jak se v tom má jeden vyznat? Jsou situace, kdy sami se svým rozumem nestačíme. Obklopují nás úplně protichůdné názory. Dokonce ani Ježíšovi nejbližší v tom nemají jasno. Měli strach, že se opravdu pomátl. Dovedeme si to představit. Zmatek a emoce vypjaté na maximum. A teď co s tím? Toto je přesně ta chvíle. V evangeliu. (Ale není to v jisté podobě i dnes?) Tento Ježíš: co si o něm máme myslet? Kdo to je? Co za síly to v něm působí? To jsou klíčové otázky evangelia. Člověk se má takto ptát. Evangelium takové tázání se přímo vyvolává. A pak nás velmi jemně vede tam, kde můžeme najít odpovědi. Můžeme, budeme-li otevření, budeme-li chtít...

Když pak do toho zmatku a hledání vstoupí jisté autority s tvrzením, že tento Ježíš je „určitě služebník ďáblův“, je třeba důrazné upozornění. Pozor! Jsou věci (zvláště ty duchovní), ve kterých se my lidé tolik nevyznáme, ale nějaké vodítko přece jen máme. Třeba Boží přikázání. To není málo. Nemusím rozumět Ježíšovu tajemství, ale mohu vidět, jestli jeho učení a praxe odpovídá Boží vůli nebo ne; jestli slouží Boží vládě anebo je proti ní. Když o tom přemýšlím, tak se mi to vyjasňuje. Úmyslné (dokonce promyšlené) zatemňování a matení v těchto věcech, je velmi nebezpečné. Mohlo by lidem zabránit v přijetí pravdy a tak je navěky oddělit od Boha. A to je něco strašného. To je strašná odpovědnost! Proto: Pozor na to!

Jde tu o Boží vůli. V evangeliu i v našem životě a v našich dějinách. Abychom ji hledali podle svých možností a činili. Všimněme si, jaký důraz na ni Ježíš klade. Aby to bylo aspoň o něco jasnější: jde o to, co pro nás Bůh připravuje, jaké záměry má nejen s námi osobně, ale se všemi lidmi a celým světem, můžeme a máme přemýšlet nad Biblí a v modlitbě. To jsou myšlenky, které pomáhají, osvobozují...

design by exarion.cz | 2009