Svatě milosrdný, milosrdně svatý...

Nový rok Páně 2024
Ex 34, 1-7a/ Ž 8/ Ř 1, 1-7/ L 2, 15-21

Nový rok máme v naší tradici spojený se jménem Ježíš. Proč to tak je, jsem již mnohokrát vysvětloval, tak se mi zdá zbytečné to opakovat každý nový rok. Biblická čtení dnes jsou vybrána právě s ohledem na jméno Ježíš.

První čtení bylo z knihy Exodus. Tam se sice jméno Ježíš nevyskytuje, ale vztažnost k Boží spáse, která se uskutečňuje Ježíšovým prostřednictví, tam máme. Boží lid vyvedený z Egypta poprvé opravdu zásadně zhřešil. Už to nebylo jen nějaké to brblání, že není voda a jídlo a tak. Udělali si (pro své náboženské potřeby) zlatého býčka. Chtěli si nějak zpřítomnit Hospodina "po svém". Situace je velmi vážná. Hrozí, že celé vyjití z Egypta bude zmařeno. Ale Bůh slitoval. Přijal Mojžíšovu modlitbu. Mojžíš má znovu vystoupit na horu Sinaj, aby se setkal s Bohem. A tam za těchto zlých okolností zprostředkuje Izraeli nové poznání (=novou zkušenost) Boha. Tato zkušenost spojuje tajemné jméno Boží s výrazy pro slitovnost a lásku. Bůh je svatý a milující. Svatý znamená nějak jako "bázeň budící", náročný, nekompromisní. Milující netřeba vysvětlovat. Hříšný lid smí slyšet, že Hospodin je "plný slitování a milostivý, shovívavý (dlouho ho nic nenaštve), nejvýš milosrdný            a věrný. Osvědčuje milosrdenství tisícům pokolení těch, co ho milují...". Pravda potom, i když to jsme tentokrát nečetli, (ale ono to k tomu také patří) že také osobně dohlédne na viny do třetího až čtvrtého pokolení.

Shrňme to: Pořadí je jasné: Hospodin – láska. Na lidské činy reaguje následovně: milosrdenství tisícům (pl.) pokolení; hříchy do třetího až čtvrtého pokolení.
Bůh jednoznačně upřednostňuje lásku. Proto v Novém zákoně Jan může napsat "Bůh je láska." Vždycky byl láska. I ve Starém zákoně. Vždycky byl, je a bude láska.
A co tedy slova o trestech a hněvu? Jak jim máme rozumět? Pro nás je těžké spojit svatost a lásku. Tak někteří upřednostňujeme lásku, jiní svatost. Pro některé se Bůh jeví jako "dobrák". Podle jiných Bůh sesílá metly a plane hněvem proti hříšníkům. Občas zaslechneme, že Bůh není jen dobrý, ale že taky dělá zlo. Tak odpouštějící nebo trestající? Jak tuto otázku vyřešit? Dívejme se do evangelia. Dští Ježíš oheň proti hříšníkům? Na koho reaguje Ježíš s hněvem?

Bůh je láska. Plane ohněm lásky. Miluje celým srdcem a nespokojí se ničím menším než s celým srdcem. Jeho hněv není nic jiného než tentýž plamen lásky. Když se setká s hříchem nám se jeví jako hněv. Bůh si nepřeje ničí neštěstí ani se na nikoho nehněvá, jako my jsme někdy na někoho naštvaní. Boží láska je pro nás příliš silná. Je nebezpečné ocitnout se u planoucí pece. Ale je to ohnivá pec plná láska (M. Luther).

Nová Mojžíšova zkušenost na hoře je spojena se slitováním. Bůh se slitoval. Neskoncoval                      s Izraelem. Klidně mohl. Měl by na to právo. Ale on není takový. Právě tento aspekt vede k bázni. Není to strach před tím, kdo metá blesky, oheň a síru. Kdepak! Je to úcta před tím, kdo se slitovává a dává nové šance. A to se člověk opravdu zastydí. Najednou si uvědomí, jak nesmírně vážné je potkat se s takovým Bohem. Tam někam míří tajemství jeho jména.

Pak zaznělo prvních sedm veršů Pavlova dopisu římské církvi o tom, kdo je to Ježíš, jehož evangelium sv. Pavel nese. Kdo je to Ježíš? Syn. Jako člověk pochází z Davidova rodu. Na rovině působení Ducha je Božím Synem. Člověk i Boží Syn současně. Proto je nejdokonalejším prostředníkem mezi nebem a zemí. Proto znamená celý jeho život dobrou zprávu.

Pak jsme se ještě jednou vrátili do oné noci narození, do Betléma a k těm pastýřům. A potom jen jeden veršíček byl o tom, jak byl Josefův a Mariin chlapeček obřezán a dostal jméno Jošua (Ježíš).
Jeho jméno je spojen s tajemstvím, které zažil Mojžíš u hořícího keře a pak na hoře. Ježíš svým životem vykládá toto tajemství Boha. Není to Bůh hněvu, ale odpuštění. Je to dobrý Otec čekající na své bloudící děti. Nechce se na ně hněvat, ale obejmout a přijmout.

To znamená svaté jméno. V něm začínáme nový rok. V tomto jménu nacházíme útěchu, naději            a sílu. Kéž v tomto jménu vytrváme po všechny další dny!